Je východní Německo atraktivnější pro zahraniční investice než východní Evropa?

10.4.2007, Markéta Polášková

Přímé zahraniční investice mají na ekonomiku řadu pozitivních efektů. Pro regiony a města je to v prvé řadě otázka vytváření podnětů pro budoucí rozvoj a také pro vytvoření a udržení pracovních míst. Zahraniční investice dále zvyšují produktivitu práce, tempo hospodářského růstu a přinášejí technologické i manažerské know-how. Není proto divu, že soupeření o ně nepostihuje pouze jednotlivé společnosti, ale i celé oblasti. Toto soutěžení je zvlášť intenzivní mezi východním Německem a střední a východní Evropou, která zahrnuje nové členské státy EU.

Deset německých měst loni požádalo o vypracování studie, která by porovnala východní Německo s potenciálními oblastmi pro investice ve střední a východní Evropě. Prioritou bylo analyzovat a srovnat podnikatelské prostředí ne z hlediska finančních nákladů, ale z hlediska přidané hodnoty – kvality infrastruktury, rozsahu výzkumných aktivit, úrovně vzdělání obyvatel a obecně kvality života.

Studii čítající celkem 36 stran vypracovala poradenská společnost KPMG a srovnání zahrnovalo 15 různých kritérií – např. počet patentů, lidské zdroje ve vědě a technologiích, hustota dálnic, dostupnost komerčních nemovitostí, kvalita životního prostředí, ceny dopravních služeb, ceny hovorného, výdaje na kulturu, aktivity v oblasti výzkumu a vývoje, pracovní síla, apod. Mezi srovnávanými německými městy byl např. Berlín, Drážďany, Jena, Lipsko, Halle a Rostock, východní Evropu reprezentovala města Székesfehérvar (Maďarsko), Varšava, Wroclaw, Krakov (Polsko), Plzeň, Brno (ČR), Bratislava, Košice (Slovensko), Riga (Litva) a Tallinn (Estonsko).

Ze studie vyplývá, že německá města produkují více patentů, mají lepší infrastrukturu, významně vyšší podíl kvalifikovaných zaměstnanců, vyšší výdaje na kulturu, apod. Pokud se zaměříme např. na počet podaných patentů jako indikátoru aktivity v oblasti vědy a výzkumu, pak v Německu bylo v letech 2002-2003 podáno průměrně 365 patentů (přepočteno na milión obyvatel), kdežto v Evropě průměrně pouze 66 patentů. Z toho nejvíce jich připadlo na Brno – 486 patentů, na druhém místě byla Bratislava s 50 patenty.

Primárním úkolem studie mělo být objektivní porovnání – na několika místech však objektivita trochu pokulhává. Zarážející je například to, že německá města nebyla ve studii hodnocena zvlášť, ale uvažovaly se jejich maximální, minimální a střední hodnoty. Naopak města východní Evropy byla rozepsána jednotlivě (i když i zde byly uvedeny střední hodnoty) a často zde pak negativně vynikaly malé hodnoty pro srovnávaná kritéria. Debatovat by se mohlo také nad tím, jak by výsledky ovlivnil výběr jiných měst (proč Berlín a Varšava a nikoli Praha a Budapešť), nebo proč ve studii nejsou zahrnuty i náklady na mzdu – snad jediné kritérium, ve kterém by města východní Evropy měla převahu. Samotný vznik studie může být považován za starost Německa o svůj budoucí rozvoj, za taktický krok k vyřazení konkurence, který je pochopitelný, a za public relations, kterého by si měli všímat i naši politici.

Studii ve formátu PDF si můžete stáhnout zde: Eastern Germany as a Location for Direct Investment: A Comparison with Selected Eastern European Cities

Zpět na blog