http://www.park.cz/index.php/site/index/ cs vesely@park.cz Copyright 2010 2010-06-18T12:52:00+01:00 http://www.park.cz/na_druhy_cesky_barcamp_26_cervna_do_brna http://www.park.cz/na_druhy_cesky_barcamp_26_cervna_do_brna#When:12:52:00Z BarCamp je mezinárodní síť otevřených nekonferencí a workshopů, kde se nedělá velký rozdíl mezi vystupujícími a posluchači. Úplně poprvé se konal v kalifornském Palo Alto v roce 2005, od té doby proběhlo přes 350 akcí tohoto typu po celém světě včetně čtyř v Bratislavě, dvou v Žilině a české letošní premiéry ve Vsetíně. Program toho nadcházejícího v Brně můžete ještě rozšířit nabídkou vlastní přednášky. Když toužebně vzhlížíme k místům jako Silicon Valley, někdy zapomínáme, že za svůj věhlas vděčí nejen špičkovým univerzitám, koncentraci aktivních investorů a hi-tech podnikatelům z různých koutů světa. K úspěšnosti firem a talentovaných studentů přispívá i stimulující kosmopolitní prostředí, kde se stále něco děje a kde se nabízejí časté příležitosti k osobní výměně zkušeností a kontaktů. Pokud jste chodívali na First Tuesday setkání, možná si vzpomenete, že kromě červených a zelených visaček podnikatelů a investorů nosívala řada návštěvníků také žluté. Vedle novinářů a konzultantů k takovým patřili i další tvůrci inovačního prostředí, kteří pomáhali ty ostatní informovat, seznamovat, inspirovat nebo vzdělávat. S FIRST Innovation Park se o to snažíme už deset let a kromě vlastních akcí podporujeme i další, kde se tříbí nápady a potkávají zajímavé osobnosti. I proto podporujeme občanské sdružení Brnopolis, TEDx Brno a teď i druhý český BarCamp, který se chystá 26. června na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. BarCamp je mezinárodní síť otevřených nekonferencí a workshopů, kde se nedělá velký rozdíl mezi vystupujícími a posluchači. Úplně poprvé se konal v kalifornském Palo Alto v roce 2005, od té doby proběhlo přes 350 akcí tohoto typu po celém světě včetně čtyř v Bratislavě, dvou v Žilině a české letošní premiéry ve Vsetíně. Tématicky se BarCamp zaměřuje na trendy nových technologií. Ty výše zmiňované v okolí se týkaly hlavně internetových aplikací, webdesignu, sociálních sítí, médií a reklamy. Ostatně program toho nadcházejícího se stále tvoří a můžete jej rozšířit nabídkou vlastní přednášky. Kdo by měl tedy mluvit v Brně? Já se nejvíc těším asi na Josefa Šlerku s tématem Data miningu sociálních sítí. David Polesný a Jan Sedlák mají odhalit zákulisí mediálního webu ve vstupu Jak se dělá Živě.cz. A zvědav jsem i na Michala Janíka, který se má podělit o tipy, jak z Google Analytics vyždímat i to, co v nich teď nemáme. Pro programátory se navíc chystá paralelní Hackathon ve spolupráci s Google User Group. Podle Guy Kawasakiho bývají úspěšnější ty firmy, které se snaží udělat ze světa lepší místo pro život. Například tím, že napraví špatnost, odvrátí konec něčeho dobrého a nebo prostě jen přispějí ke zlepšení prostředí pro nás všechny. Abychom se jen nevezli jako černí pasažéři. Komentáře, E-business, Výzkum a vývoj, Trendy, Vzdělávání 2010-06-18T12:52:00+01:00 http://www.park.cz/100_tisic_kc_pro_nejlepsi_spolupraci_roku_mezi_vs_a_firmami http://www.park.cz/100_tisic_kc_pro_nejlepsi_spolupraci_roku_mezi_vs_a_firmami#When:16:29:01Z Do soutěže se mohou přihlásit projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací jakéhokoli oboru, které byly ukončeny v roce 2009 a realizované ve spolupráci veřejné, státní či soukromé vysoké školy a právnickou osobou z aplikační sféry se sídlem v ČR, která projekt zadala a spolu/financovala. Vítězný projekt obdrží prémii ve výši 100 tisíc Kč, přihlášky můžete posílat do 30. června 2010.Inovační vouchery v Jihomoravském kraji mají následovníka - další český projekt na podporu výzkumné spolupráce vysokých škol a firem. Americká obchodní komora a Sdružení pro zahraniční investice vyhlásily pod záštitou Ministerstva školství, průmyslu a obchodu a za podpory agentury CzechInvest první ročník projektu Nejlepší spolupráce roku, který hledá tři nejlepší příklady spolupráce mezi vysokými školami a aplikační sférou v oblasti aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Do soutěže se mohou přihlásit projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací jakéhokoli oboru, které byly ukončeny v roce 2009 a realizované ve spolupráci veřejné, státní či soukromé vysoké školy a právnickou osobou z aplikační sféry se sídlem v ČR, která projekt zadala a spolu/financovala. Mezi kritéria hodnocení patří výstup projektu (užitý vzor, patent, technologie, průlomová studie) včetně skutečného využití, finanční objem, účast pracovníků zadavatale a přínosy projektu (úspora, přidaná hodnota, územní a oborový dopad). Vítězný projekt obdrží prémii ve výši 100 tisíc Kč, přihlášky můžete posílat do 30. června 2010. Komentáře, Výzkum a vývoj 2010-06-11T16:29:01+01:00 http://www.park.cz/po_prazskem_seed_campu_aneb_jen_houst_a_vetsi_kapky http://www.park.cz/po_prazskem_seed_campu_aneb_jen_houst_a_vetsi_kapky#When:00:26:00Z Z 20 přihlášených firem ze sedmi zemí uspěli nejlépe němečtí FX Bees, slovinští Middlemachine, polští Peryskop a dva české start-upy - Nelso a Trustyard (alias NejŘemeslníci; maďarská obdoba pod názvem Joszaki byla mimochodem třetí na Barcamp Budapest), kteří postupují mezi nejlepší na červencový Seedcamp Week v Londýně. Tam bude finálovým vítězům nabídnuta investice až 50 tisíc eur za 5–10% podíl.V roce 2003 jsme s First Tuesday CZ poprvé ve střední Evropě uspořádali akci typu European IT Forum a Venture Academy. Od té doby se v ČR podařilo realizovat několik dalších mezinárodních akcí, kde se mohly české ICT firmy bezplatně prezentovat regionálním investorům po boku špičkových zahraničních start-upů (jejichž kontakty, zkušenosti a obchodní kanály bývají neméně užitečné) bez dodatečných nákladů na cestování a ubytování. Předloni to byly dokonce dvě akce (semifinále European Venture Contest a EASY Investment Marketplace) pořádané v Praze v rozmezí jen několika málo dní (a možná zbytečně si tak konkurující). Loni se středoevropské semifinále EVC konalo v nedaleké Budapešti a ani tam se české start-upy neztratily (OnTheRoadTo a služba AskAround od MycroftMind získaly pozvání mezi top100 do Dusseldorfu). Je potěšující, že po Varšavě, Lublani a Záhřebu se populární formát Mini Seed Camp letos dostal i do Prahy, kde jej uspořádala TUESDAY Business Network. Z dvaceti přihlášených firem s potenciálem růstu v oblasti web technologií ze sedmi zemí nejlépe uspěli němečtí FX Bees, slovinští Middlemachine, polští Peryskop a dva české start-upy - Nelso a Trustyard (alias NejŘemeslníci; mimochodem maďarská obdoba pod názvem Joszaki se umístila mezi nejlepšími pro změnu na Barcamp Budapest), kteří postupují mezi 20 nejlepších na červencový Seedcamp Week do Londýna. Tam bude finálovým vítězům nabídnuta investice až 50 tisíc eur za 5–10% podíl plus poradenství a podpora na následující tři měsíce. Podle osvědčených zahraničních formátů a na platformě mezinárodních sítí se u nás konají i další zajímavé akce typu Barcamp nebo WebExpo, které rovněž přispívají k tvorbě prostředí pro neformální výměnu zkušeností a kontaktů podnikatelské scény. Její aktéři oceňují spíše možnost networkingu s osobnostmi, od kterých se mohou něco praktického naučit (minimálně jak svůj projekt nebo firmu prezentovat), příp. koučink, než dlouhé formální přednášky a velká jména zaštiťujících institucí, k čemuž někdy sklouzávají akce na podporu inovací financované z veřejných prostředků. Takže jen houšť a větší kapky, držme palce dalším organizátorům. Ospalá doba ekonomického útlumu skýtá neobvyklé příležitosti pro ty, kteří nevyčkávají. A pro firmy začínající na malém českém trhu možná jednu radu – už ji hezky formuloval Cayman Islander na svém blogu. Komentáře, SMEs, Investice 2010-03-14T00:26:00+01:00 http://www.park.cz/digitalni_srdce_evropy_bije_16_brezna_ve_vidni http://www.park.cz/digitalni_srdce_evropy_bije_16_brezna_ve_vidni#When:22:22:01Z ICT v regionu Centrope zahrnuje asi 5000 firem s 350 tis. specialisty a asi 60 univerzit, kde pracuje 36 tisíc výzkumných pracovníků. V roce 2006 zde dosáhl hrubý obrat 45 mld eur, což představuje 2,3% celoevropského ICT trhu. Pokud vás zajímá ICT výzkum a vývoj ve střední Evropě, spolupráce firem a univerzitních pracovišť, rezervujte si úterý 16.3. na vídeňskou Media Tower, kde spolupořádáme konferenci ICT Technology Transfer and Cluster Platform. Pokud vás zajímá ICT výzkum a vývoj ve střední Evropě, spolupráce firem a univerzitních pracovišť, mezinárodní projekty, klastry a osvědčené postupy při uvádění ICT inovací na trh, rezervujte si úterý 16. března na vídeňskou Media Tower Conference Hall, kde spolu s rakouskými, maďarskými a slovenskými partnery pořádáme konferenci ICT Technology Transfer and Cluster Platform. Hlavním garantem akce je Vienna Business Agency, účast je po předchozí registraci bezplatná. „ICT v regionu Centrope zahrnuje asi 5000 firem, které zaměstnávají přes 350 tisíc specialistů, a asi 60 univerzit a výzkumných organizací, kde pracuje 36 tisíc výzkumných pracovníků. V roce 2006 zde dosáhl hrubý obrat 45 mld eur, což představuje 2,3% celoevropského ICT trhu. Jedna z hlavních překážek dalšího rozvoje ICT v této části Evropy tkví v mentalitě, kterou máme společnou. Ve všech čtyřech zemích nás ohrožuje příliš velká propast mezi vědou a ekonomikou, mezi výzkumem a podnikáním.“ To je ukázka z dokumentu “ICT in Centrope. A Journey Beyond the Usual Clichés” Guenthera Krumpaka, kterého jste měli možnost osobně potkat na našem loňském setkání OpenCoffee v Brně. Akce se pokusí zmapovat ICT trhy Rakouska, ČR, Maďarska a Slovenska jako jednoho regionu především z hlediska transferu technologií a možných klastrů a aliancí. Vídeň, Praha, Budapešť, Bratislava, Brno i Gyor se za poslední roky staly atraktivními centry pro mezinárodní společnosti a firmy sem přesunuly významné vývojové kapacity. Vedle prezentace tvrdých faktů o ICT sektoru v regionu budou moci účastníci diskutovat o příležitostech a bariérách pro inovační podnikání a najít si nové obchodní partnery. Cílovou skupinou jsou ICT firmy se zájmem o Centrope trhy, státní a veřejná správa, zástupci klastrů, investoři, odborníci ve vývoji a výzkumu i zástupci médií. Využijte bezplatnou účast k navázání spolupráce se zahraničními firmami a výzkumnými institucemi. Podrobněji se o tématech konference dozvíte na mezinárodním blogu www.noweurope.com, který již přes 10 let moderuje náš kolega Steven Carlson, a kde uvítáme vaše zkušenosti a komentáře. E-business, Výzkum a vývoj, EU programy, Regionální rozvoj 2010-03-10T22:22:01+01:00 http://www.park.cz/pf_2o1o_hlavu_vzhuru_hrajeme_podle_vlastnich_not http://www.park.cz/pf_2o1o_hlavu_vzhuru_hrajeme_podle_vlastnich_not#When:18:04:00Z Do nového roku 2010 vám přejeme osobní spokojenost a ty správné noty, podle kterých vyhrávat. Nenechme se otrávit, neodlétejme do teplých krajů předčasně a buďme slyšet Děkujeme všem, se kterými jsme měli možnost letos spolupracovat. Do nového roku 2010 vám přejeme osobní spokojenost a ty správné noty, podle kterých vyhrávat. Kromě článků ve VIP nás můžete nadále sledovat na mezinárodním blogu NowEurope.com a na Brnopolis.EU. Těšéme se na viděnou na dalších neformálních setkání OpenCoffee a v březnu pak ve Vídni na akci, o které se od nás ještě dozvíte. Nenechme se otrávit, neodlétejme do teplých krajů předčasně a buďme slyšet 2010-01-06T18:04:00+01:00 http://www.park.cz/zbytecne_technologie_aneb_ceho_se_zbavit http://www.park.cz/zbytecne_technologie_aneb_ceho_se_zbavit#When:12:17:00Z Mezi všemi těmi výročními předpověďmi o zaručených hitech letošního roku je docela osvěžující zamyslet se nad technologiemi, které jsou již překonané, hloupé, zbytečné, a kterých bychom se mohli konečně zbavit, jak píše Mike Elgan z Computerworldu. Slova o konvergenci digitálních odvětví zněla ještě před pár lety pro někoho příliš abstraktně. Tady máte, milí výrobci, konkrétní příklady. Kteří z vás pochopí mezi prvními, neušetří jen na ovladači a adaptéru.Mezi všemi těmi výročními předpověďmi o zaručených hitech letošního roku je docela osvěžující zamyslet se nad technologiemi, které jsou již překonané, hloupé, zbytečné, a kterých bychom se mohli konečně zbavit, jak píše Mike Elgan z Computerworldu. Jedna ze zmíněných technologií je výběhová i na české poměry a přesto se s požadavkem na zadání faxového čísla pravidelně ve formulářích setkáváme. Někdy webové formuláře na vložení údaje dokonce trvají a to se pak ode mě tedy dozví věci. Zajímavější jsou však v Elganově přehledu jiné položky. V první řadě vizitky a ovladače domácí zábavy. Řešení obou životních situací spojuje klíčová technologie budoucnosti – chytrý mobil (viz předpovědi Gartnera v dalším článku ). Líbí se mi Elganovo podobenství, že darováním vizitky současně dáváme dotyčnému nudný úkol, který málokdo splní. Přidání kontaktu by dnes opravdu měla být spíš záležitostí dvojkliku na PDA nebo mobilu, nikoli opakovaného vkládání dat každým příjemcem. Se zmatky mezi domácími ovladači pro televizi, přehrávač, videorekordér, zesilovač a další zařízení našich domácností máme každý svoje zkušenosti. Nevím jak vy, ale já na nich nevyužívám ani polovinu tlačítek. Vcelku logicky vypadá tedy představa, že bychom i je mohli ovládat aplikacemi mobilního telefonu. Má lepší rozhraní, nabíjecí baterii a nehledáme jej tak často (a pokud přesto, můžeme si na něj nechat zavolat). Ještě rychleji by mohli reagovat výrobci automobilů, kteří stále nabízejí v katalogu jako extra výbavu CD měniče a do palubních desek montují 12V zásuvky z 20. let minulého století. Nemohlo by už každé dnešní auto mít standardní zásuvku pro dobíjení mobilů a další elektroniky, abychom si nemuseli jen kvůli autu kupovat další adaptér? Pro výrobce prémiových vozů by mělo být zahanbující, když si zákazníci platící stotisíc za extra výbavu, musejí dokupovat speciální kabely k napojení telefonu na audio systém auta místo toho, aby mohli použít standardní USB rozhraní. A nevím, zda zprávy o přehrávání hudebních souborů z pevného disku a o integraci mailu a Google Earth do luxusních vozů je ta správná cesta, když všechny tyto aplikace můžeme mít ve svém mobilu a v autě by nám stačilo jeho komfortní připojení na větší zobrazovací jednotku a na lepší reproduktory. Slova o konvergenci digitálních odvětví zněla ještě před pár lety pro někoho příliš abstraktně. Tady máte, milí výrobci, konkrétní příklady. Kteří z vás pochopí mezi prvními, neušetří jen na ovladači a adaptéru. Komentáře, E-business, Informační společnost, Trendy 2010-01-06T12:17:00+01:00 http://www.park.cz/mobilni_telefonie_podle_gartnera_a_oecd http://www.park.cz/mobilni_telefonie_podle_gartnera_a_oecd#When:23:59:00Z Infrastruktury pro platební styk a mobilní komunikaci tvoří páteř znalostní ekonomiky a jejich význam dále poroste. Proto je poněkud nebezpečné, že si naši podnikatelé a manažeři připadají v řadě evropských zemí jako chudí příbuzní, kteří musejí bez svého zavinění čelit zjevné konkurenční nevýhodě. Rok 2010 by mohl konečně přinést změnu na českém mobilním trhu – příchod čtvrtého operátora, rozšíření 3G pokrytí, snížení poplatků a vůbec pružnější tarifní politiku.Infrastruktury pro platební styk a mobilní komunikaci tvoří páteř znalostní ekonomiky a jejich význam dále poroste. Proto je pro ČR poněkud nebezpečné, že si naši podnikatelé připadají v řadě evropských zemí jako chudí příbuzní, kteří musejí bez svého zavinění čelit zjevné konkurenční nevýhodě. Podle loňské OECD studie, která porovnávala náklady na služby mobilních operátorů (vztažené k srpnu 2008) ve 30 zemích světa, patří ceny mobilních telefonních služeb v ČR k nejvyšším. Jako čtvrtí nejdražší se čeští operátoři umístili v kategorii průměrně aktivní uživatel (780 odchozích hovorů, 600 SMS a 8 MMS zpráv za rok) s průměrnými náklady 484 USD. Dražší služby nabízejí jen operátoři v Kanadě, Španělsku a USA. Ještě hůře jsme dopadli ve zbývajících kategoriích – málo aktivní a velmi aktivní uživatel (1680 hovorů, 660 SMS, 12 MMS za rok). V obou případech se čeští operátoři zařadili mezi trojici nejdražších. Výsostně ožehavé je také téma mobilního internetového připojení, neboť v pokrytí našeho území sítěmi 3G všichni tři operátoři trestuhodně zaspali a regulátor k nim byl nadmíru shovívavý. Český uživatel se tak musí spokojit s nevalnými rychlostmi přenosu dat přes GPRS, příp. EDGE, za což má platit řádově stovky korun měsíčně (!). Počet uživatelů, kteří využívají mobilní internetové připojení od českých operátorů, přitom meziročně vzrostl skoro o 100% na současných 1,5 milionu (700 tisíc u T-Mobile, 600 tisíc u Telefónica O2 a 250 tisíc u Vodafone). Kdo se před lety těšil na konkurenční boj tří operátorů, ze kterého budeme mít užitek my zákazníci, musí být překvapivě zklamán. Trefně a bez obalu to jedné z konferencí letošního Invexu vyjádřil Patrick Zandl. Pokud jste neslyšeli jeho přednášku, pobavte se aspoň u slidů. Pojďme se raději podívat, jak vypadá prodej mobilních telefonů. Podle analytiků společnosti Gartner se loni u nás prodalo asi 3,4 mil. mobilů, což je o půl milionu méně než loni. Letos má prodej vzrůst na 3,5 mil. kusů. Podobně ve světě poklesl loni prodej mobilů jen nepatrně na 1,214 miliardy a v příštím roce má vzrůst o 9% s tím, že průměrná cena přístroje se oproti loňsku snížila o 6% na 118 USD. Podíl chytrých mobilů (smart phones) měl na konci roku 2009 dosahovat 14%, což je skoro o čtvrtinu více než předchozí rok. Do konce roku 2013 by se měl jejich podíl zvýšit na 38%. Pro rok 2012 Gartner předpovídá, že nejvýznamnějšími mobilními aplikacemi budou jednoduché převody peněz na bázi SMS a služby založené na znalosti polohy (počet uživatelů má ze současných cca 100 milionů vzrůst pětkrát). Do první desítky dále Gartner zařazuje mobilní platby (účtované přes operátora), vzdálený monitoring zdraví, bezkontaktní přenos dat na krátkou vzdálenost (cca 10 cm, např. při maloobchodním prodeji nebo jako náhrada vizitek a věrnostních karet) a mobilní hudba (tu už běžně používají miliony uživatelů, na nové obchodní modely však stále čekáme). Přejme si, aby rok 2010 konečně přinesl změnu na českém mobilním trhu – příchod čtvrtého operátora, rozšíření 3G pokrytí, snížení poplatků a vůbec pružnější tarifní politiku. Komentáře, Ekonomika, Průzkumy a studie, Trendy, Telekomunikace 2010-01-04T23:59:00+01:00 http://www.park.cz/proc_platime_nejvyssi_bankovni_poplatky_ve_stredni_evrope http://www.park.cz/proc_platime_nejvyssi_bankovni_poplatky_ve_stredni_evrope#When:23:34:03Z Analýza porovnávala, kolik utratí průměrný klient banky za používání běžného účtu v ČR, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku a v Polsku. Opravdu žijeme v roce 2010 v prostředí konkurenčního bankovního trhu? Vyváží velká vyjednávací síla našich bank nevýhodu českých podnikatelů a firem vůči jejich zahraničním konkurentům? Má to být signál, abychom přešli ke spoření do strožoku a platili si navzájem hotovostí z kufříku jako v mafiánských filmech?Do zpráviček VIP Telegrafu se mi postupně sešly tři zprávy, které se opět vracejí k dlouhodobému problému české ekonomiky a její platební infrastruktury – totiž ke službám našich bank a jejich poplatkové politice. Podívejme se na všechny společně. Společnost Scott & Rose v listopadu porovnala průměrné náklady na vedení účtu v několika středoevropských zemích. Analýza ukázala, že průměrný klient českých bank zaplatí při používání běžného účtu 63,65 eur ročně, zatímco v Rakousku jen 62,47 eur, v Maďarsku 52,76 eur, na Slovensku 48,88 eur a v Polsku dokonce jen 46,19 eur. Údaje vycházely z říjnových ceníků bank a z ČR byly do průzkumu zařazeny Česká spořitelna, ČSOB, Poštovní spořitelna, GE Money Bank, UniCredit Bank, Komerční banka, Raiffeisenbank a Volksbank. Druhé nejdražší jsou české banky i při přepočtení na kupní sílu obyvatel podle tzv. Big Mac Indexu. Podle jiné studie, kterou v září zveřejnila Evropská komise, máme u nás sedmé nejvyšší bankovní poplatky v celé Evropské unii (95 eur ročně). Nejvyšší se ukázaly být v Itálii (253 eur), Španělsku a Lotyšsku, nejnižší naopak v Belgii, Nizozemsku a Bulharsku (27 eur). Výsledky této analýzy byly v médiích hojně citovány, avšak méně již fakt, že průzkum byl založen na datech pocházejících převážně z roku 2007, a tak je otázka, zda současná situace není ještě horší (nedávno se u nás zvýšily poplatky za vedení platbních karet). Již popáté můžeme na webu BankovniPoplatky.com volit nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR. První kolo hlasování končí 31. ledna, do finálového kola postoupí pět nejčastějších návrhů, vyhlášení výsledků pak proběhne začátkem března. Mezi navrženými poplatky nejsou ty "vítězné" z předchozích let - poplatek za příchozí platbu nebo vklad na účet, za výběr z bankomatu vlastní banky, za vedení běžného účtu a za nadměrný vklad. Přesto je z čeho vybírat, posuďte sami - např. poplatek za připsání úroku, za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě, za zjištění zůstatku přes bankomat, za účetní položku, za vklad na přepážce na vlastní účet nebo za výpis z účtu zaslaný elektronickou cestou. Opravdu žijeme v roce 2010? V prostředí konkurenčního bankovního trhu, který reguluje Česká národní banka? Vyváží velká vyjednávací síla našich bank nevýhodu českých podnikatelů a firem vůči jejich zahraničním konkurentům? Má to být signál, abychom přešli ke spoření do strožoku a platili si navzájem hotovostí z kufříku jako v mafiánských filmech? Je škoda, že ČNB trvalo tak dlouho, než snížila maximální lhůtu pro mezibankovní převod z účtu na účet ze tří na dva pracovní dny. Všimněte si, že ty dny musejí být pracovní, protože o víkendech a svátcích mají přece banky svoje servery vypnuté, aby si bity mohly odpočinout a úroky se zastavit. Komentáře, Ekonomika, Průzkumy a studie, Bankovnictví, Elektronické platby 2010-01-04T23:34:03+01:00 http://www.park.cz/social_innovation_camp_16_18_zari_v_bratislave http://www.park.cz/social_innovation_camp_16_18_zari_v_bratislave#When:18:34:00Z Další Social Innovation Camp se bude 16.-18. září poprvé konat ve střední Evropě. Pořádají jej Transition Online (sídlí v Praze) a Trust for Civic Society in Central and Eastern Europe v Bratislavě. Inovátoři, web designéři, podnikatelé a geekové z Bulharska, ČR, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska tak mají šanci přeměnit svoje nápady (ale i ty, které jim předem zaslali např. neziskové organizace) do podoby fungující internetové služby řešící konkrétní sociální problém. Loni v dubnu jsem tady psal o sociálních web službách pro neziskový sektor. V té době se v Londýně konala akce, která pomohla na svět užitečným projektům, které využívaly nových web technologií a současně umožnily, aby např. obyvatelé domů mohli úřadům nebo veřejným službám operativně nahlašovat a na mapě lokalizovat problémy s poškozením domu nebo aby se majitelé nepotřebných věcí mohli spojit se zájemci o ně v rámci jedné městské čtvrti. Další Social Innovation Camp se konal v letošním červnu ve skotském Glasgow a v září se bude poprvé konat ve střední Evropě. Pořádají jej Transition Online (sídlí v Praze) a Trust for Civic Society in Central and Eastern Europe (CEE Trust) 16.-18. září v Bratislavě. Inovátoři, web designéři, podnikatelé a geekové z Bulharska, ČR, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska tak mají šanci přeměnit svoje nápady (ale i ty, které jim předem zaslali např. neziskové organizace) do podoby fungující internetové služby, která řeší nějaký konkrétní sociální problém. Uzávěrka přihlášek nápadů byla v pondělí, ale organizátoři na webu akce v tuto chvíli stále výzývají čtenáře k zaslání nosných nápadů. A myslím, že pokud jim podáte rozumný důvod, tak neodmítnou ani vaši účast. Nutnou podmínkou je ovšem schopnost komunikace v angličtině. Termíny jako Participative web nebo User generated content už svými názvy odkazují na spolupráci mezi členy - třeba i početně malé - komunity, kterou spojují společné zájmy. Ať už jde o hodnocení kvalit veřejných služeb (např. místní policie jako v projektu MyPolice) občany nebo o výměnu zkušeností zahraničních vědců a studentů v regionu. Proto jsem byl loni zvědav, zda se mezi projekty Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje objeví některá služba sociálního webu. Zatím jsem mezi nimi žádnou nenašel, ale možná se v souvislosti s úsporami na všech frontách ukáže, že investice stovek miliónů do tvrdé infrastruktury nemusí vždy přinést větší efekt než o několik řádů menší podpora vzniku a provozu web služby, jejíž výsledky budou na veřejnosti vidět už v řádu měsíců. Pokud tedy se svým nápadem neuspějete v Bratislavě, kontaktujte nás. Zajímají nás především web služby na podporu mezinárodní spolupráce, které bychom mohli využít pro aktivity Brnopolis. Komentáře, Výzkum a vývoj, Komunity, Regionální rozvoj 2009-09-02T18:34:00+01:00 http://www.park.cz/dnes_zacal_prijem_zadosti_o_inovacni_vouchery http://www.park.cz/dnes_zacal_prijem_zadosti_o_inovacni_vouchery#When:23:54:00Z Ode dneška do 25. září 2009 přijímá Jihomoravské inovační centrum (JIC) žádosti o inovační vouchery na podporu výzkumné spolupráce mezi firmami a univerzitami. Pro malé a střední podniky (včetně OSVČ) z celé ČR se tak nabízí možnost získat jeden z 36 voucherů v hodnotě do 150 tisíc Kč na nákup výzkumných služeb od brněnských univerzit. Ode dneška do 25. září 2009 přijímá Jihomoravské inovační centrum (JIC) žádosti o inovační vouchery na podporu výzkumné spolupráce mezi firmami a univerzitami. Pro malé a střední podniky (včetně OSVČ) z celé ČR se tak nabízí možnost získat jeden z 36 voucherů v hodnotě do 150 tisíc Kč na nákup výzkumných služeb od brněnských univerzit. Vývoj produktu, procesu nebo služby, testování a měření, studie proveditelnosti, přístup k výzkumnému zařízení, navrhování prototypů, analýza vhodnosti použití materiálu. design produktu, tvorba byznys plánu k inovativnímu produktu, posouzení ekonomického dopadu, analýza trhu nebo marketingová strategie, inovační nebo technologický audit nebo vytvoření nového obchodního modelu jsou příklady záměrů, jejichž realizaci si můžete předjednat s pracovníkem VŠ. Jeho nabídka na poskytnutí služby se pak přikládá k žádosti o inovační voucher. Jedna firma může podat maximálně jednu žádost. V případě převisu poptávky mají být vouchery přiděleny losem. Držitel voucheru univerzitě nejdříve zaplatí za službu a teprve poté mu je proplacena dotace. Realizace zakázek a proplacení dotací by měla probíhat od října 2009. Pokud někomu připadá divné, že jsou do projektu zapojeny jen čtyři z brněnských univerzit (Masarykova univerzita, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, VUT a Veterinární a farmaceutická univerzita), má to svoji logiku, neboť právě tyto patří společně s městem Brnem (finanční garant inovačních voucherů - doplněno 5.8.2009) a Jihomoravským krajem (financuje většinu projektů Regionální inovační strategie) mezi právnické osoby sdružené v JIC. Podivnějším faktem je spíš to, že podmínkou dotace není žádná finanční spoluúčast žadatele, což i při malém podílu obvykle motivuje k smysluplnějšímu využití zdrojů. Některým dalším projektům Regionální inovační strategie se budeme věnovat na weblogu Brnopolis. Komentáře, Výzkum a vývoj 2009-08-04T23:54:00+01:00