Terminologie elektronického obchodování
18.1.2007, Jiří Peterka
Na půdě ÚVIS byly zformulovány definice základních pojmů v oblasti elektronického obchodu, pro potřeby terminologické přílohy vznikající Zelené knihy o el. obchodu. Jde o pojmy e-commerce, e-business a e-government.
Ve čtvrtek 16. srpna se na půdě Úřadu pro veřejné informační systémy (ÚVIS) uskutečnila schůzka zástupců řešitelů tzv. Zelené knihy o elektronickém obchodu a dalších zainteresovaných stran (mj. expertní skupiny pro EO, AK Weinhold Andersen Legal a Centra pro elektronický obchod, zastoupeného mou maličkostí). Cílem schůzky bylo pokusit se shodnout na přijatelných definicích základních pojmů z oblasti elektronického obchodování, primárně pro potřeby terminologické přílohy vznikající Zelené knihy (ale nejspíše i pro četné další účely, pokud se definice „ujmou“). To se nakonec podařilo.
Východiskem pro jednání schůzky byly definice základních pojmů, pocházející z jiných zdrojů či navržené některým z účastníků. Vesměs se ale jednalo o definice, založené na výčtu toho co příslušný pojem představuje resp. obnáší. Tento přístup byl posléze odmítnut, s odůvodněním že definování výčtem se velmi brzy může stát omezující až zavádějící, jakmile se v praxi prosadí nové technologie, způsoby práce, přístupy atd., které do původního výčtu již nezapadají (ale přesto zapadají do toho, co si lidé pod zmíněnými pojmy běžně představují a jak je chápou). Nakonec se prosadil přístup, který se snaží definovat základní pojmy co nejobecněji a skrze efekt, kterého má být dosaženo, a nikoli skrze způsob, jakým je toho docilováno. Výčet možných variant, postupů atd. na druhou stranu může být velmi ilustrativní a pomoci k pochopení podstaty definice – proto bylo rozhodnuto zcela nezavrhnout výčty, ale vyčlenit je z definice a dát jim podobu poznámky pod čarou. To sleduje podobný cíl jako u zákonů, kde obdobné poznámky pod čarou také uvádí možné varianty, příklady atd., ale nejsou součástí samotného znění zákona jako takového.
Konkrétní postup při vzniku výsledné definice si dovolím ilustrovat na příkladě pojmu e-business. Zpočátku byly uvažovány následující tři definice charakteru výčtu:
e-business (definice dle OECD)
je byznys, který zahrnuje obchodní aktivity mezi firmami, mezi firmami a veřejnou správou, mezi firmami a zákazníky atd.
e-business (návrh AK Weinhold Andersen Legal)
elektronická záležitost, výměna zboží, služeb, výměna a sdílení informací a znalostí prostřednictvím technologií založených na internetu.
e-business (dle ISO/IEC, resp. ČSNI)
Série procesů, majících jasně srozumitelný účel, zahrnující více než jednu organizaci, realizovaných prostřednictvím výměny informací a řízených směrem k vzájemně odsouhlaseným cílům, které probíhají po určitý časový okamžik.
Právě poslední definice (dle ISO/IEC) je přitom nejvíce oproštěna od výčtu konkrétních variant a postupů, které by se mohly časem ukázat jako překonané či jinak zastaralé. Proto se právě tato definice stala základem pro novou vlastní definici, s tím že z ní bylo odstraněno to co bylo účastníky schůzky shledáno jako zbytečně omezující či jinak nevhodné.
Jde např. o „vzájemně odsouhlasené cíle“, které by z e-businessu vyřadily většinu marketingových aktivit (které probíhají vůči potenciálním klientům aniž by byly těmito explicitně odsouhlaseny). Odstraněna byla také formulace „probíhající po určitý časový okamžik“ (což je podle mého názoru logický nonsens, protože okamžik má nulovou délku v čase). Jak se totiž v diskusi ukázalo, definice ISO/IEC je více zaměřena na potřeby elektronických transakcí, které musí být vázány k určitému časovému okamžiku. Účastníci schůzky ale přijali tezi, že „transakce“ jsou jen jednou z aktivit spadajících do oblasti e-byznysu, ale nikoli jedinou aktivitou resp. součástí.
Další výtka směřovala proti odkazu na organizace („zahrnující více než jednu organizaci“), protože to by z celé sféry e-business vyřazovalo například soukromé osoby. Místo toho byl použit odkaz na obecnější pojem „subjekt“ a použit v tom smyslu, že e-byznys se týká vztahu nejméně dvou subjektů.
Odstraněno bylo také omezení na „realizaci prostřednictvím výměny informací“. Ne vždy totiž musí jít o výměnu jako dvoustranný vztah (může zde působit například jednosměrná distribuce informací, například marketingových). Také samotné „informace“ zřejmě nejsou podmínkou sine qua non – podstatnou bylo shledána „realizace elektronickými prostředky“, která ostatně vychází z prefixu „e“. To v sobě zahrnuje jak použití veřejného Internetu, tak i použití různých privátních sítí i dalších prostředků komunikace, které mají elektronickou povahu (a tyto „elektronické prostředky“ nejčastěji přenáší právě informace).
Výsledná definice, která nakonec vznikla, vypadá následovně:
e-business (e-byznys):
Série procesů, sledujících konkrétní cíl, zahrnujících více než jeden subjekt a realizovaných elektronickými prostředky.
Celá definice e-byznysu je přitom logicky členěna na dvě části:
- na vymezení své podstaty, z hlediska řešených cílů („série procesů, sledujících konkrétní cíl, zahrnujících více než jeden subjekt“)
- na zúžení, které připouští pouze určité postupy a prostředky a vylučuje jiné („realizovaných elektronickými prostředky“).
Tyto dvě části byly přitom shledány jako ortogonální a logicky nezávislé na sobě. To umožňuje kombinovat vymezení podstaty s různými zúženími, které vychází z konkrétních prefixů. Význam těchto prefixů byl pochopen následovně:
e- elektronickými prostředky
i- prostřednictvím internetu
m- prostřednictvím mobilních technologií
web- prostřednictvím webu (www)
on-line- veškerá komunikace probíhající na vstupech i výstupech v reálném čase
Výsledkem je pak jednoduchá definice dalších pojmů, jako např.:
m-byznys:
Série procesů, sledujících …. a realizovaných prostřednictvím mobilních technologií.
(Nejvýznamnější je tato ortogonalita u pojmů e-commerce, m-commerce, i-commerce atd. (viz pokračování).
Mezi prefixy e a i přitom existuje vztah inkluze („i“ je podmnožinou „e“, protože Internet je elektronickým prostředkem). Podobně je „m“ podmnožinou „e“ (mobilní technologie jsou elektronické), a „w“ je podmnožinou „i“ (protože web je službou internetu). Mezi „i“ a „m“ ale neexistuje jednoznačný vztah.
Zajímavý je také prefix „on-line“, který říká že veškeré komunikace musí probíhat tzv. spřaženě, neboli v reálném čase (tedy stejným způsobem, jakým funguje například telefon, ale nikoli již listovní pošta). Je spíše otázkou další diskuse, zda takto vymezené „on-line“ chápat jako nadmnožinu „e“, „i“ atd. (osobně se domnívám že nikoli).
Pokud jde o definice pojmu „e-commerce“, zde se sešly následující výchozí návrhy:
OECD
Široká oblast bez hranic, která může být ilustrována asi takto: Soukromý sektor, který je tvůrcem národního bohatství musí tlačit vládu k řešením (legislativním, opatřením různého druhu atd.), která po realizaci svých záměrů nezbytně potřebuje a které vláda technologicky neutrálně podporuje a realizuje. Jen tak lze dosáhnout maximálního efektu (již zmíněného národního bohatství).
AK Weinhold Andersen Legal
Elektronický obchod, prodej zboží a služeb na dálku prostřednictvím elektronických médií, zejména internetu
ISO/IEC (ČSNI)
Činnost zahrnující aktivity spojené s průběhem obchodní transakce, tj. od vlastní obchodní činnosti přes logistiku, bankovnictví, pojišťovnictví, cla atd. Všechny níže uvedené kombinace a jejich výklad závisí na formě předávaných informací. Jedná-li se o textové informace např. ve formátu HTML, nejde o EDI ve smyslu norem ISO a ČSN. V případě že se jedná o přenos strukturovaných dat – jde vždy o EDI s různými přívlastky (e-commerce, m-commerce, i-commerce, web-commerce, e-business, m-business, i-business).
Také zde, podobně jako u pojmu e-business, byl uplatněn přístup směřující od konkrétních výčtů k obecnějšímu vymezení efektu a účinku. Přitom byla vzata v úvahu teze (ne všemi účastníky schůzky plně akceptovaná), že e-commerce je podmnožinou e-business. To umožnilo z větší části převzít již zformulovanou definici pojmu e-business a zúžit ji v tom smyslu, v jakém je e-commerce chápán jako podmnožina e-business.
Tento přístup dal vzniknout definici
e-Commerce (elektronický obchod)
Série procesů, spojených s průběhem obchodních transakcí a realizovaných elektronickými prostředky.
Samotné zúžení, neboli vymezení podmnožiny (oproti e-business), bylo provedeno vazbou na značně obecný pojem „obchodní transakce“. Samotná podstata pojmu „obchodní transakce“ pak umožnila vypustit z definice obraty „zahrnujících více než jeden subjekt“ a „sledujících konkrétní cíl“, neboť se vyšlo z předpokladu že obchodní transakce sama o sobě vždy sleduje konkrétní cíl a zahrnuje nejméně dva subjekty.
Opět zde platí poznámka o ortogonalitě obou částí definice (vymezení podstaty a zúžení na prostředky). Díky tomu je možné formulovat další definice s jinými prefixy, např.:
m-Commerce
Série procesů, spojených s průběhem obchodních transakcí a realizovaných prostřednictvím mobilních technologií
i-Commerce
Série procesů, spojených s průběhem obchodních transakcí a realizovaných prostřednictvím Internetu
web-Commerce
Série procesů, spojených s průběhem obchodních transakcí a realizovaných prostřednictvím služby World Wide Web
V případě definice e-commerce se uplatnilo i doplnění výčtem, formou poznámky pod čarou. Ta zní následovně: (jde např. o) logistiku, bankovnictví, pojišťovnictví, cla aj.
Třetí definicí, kterou se na schůzce na ÚVIS dne 16.8.2001 podařilo přijmout, byla definice pojmu e-government. Použit byl opět stejný přístup založený na vymezení cílů a nikoli výčet konkrétních variant. Výsledkem je následující definice:
e-Government
Série procesů, vedoucích k výkonu státní správy a samosprávy a uplatňování občanských práv a povinností fyzických a právnických osob, realizovaných elektronickými prostředky
Výčet možností je opět uveden formou poznámky pod čarou: (jde o procesy fungující) „v rámci interoperability Stát-Občan, Stát-Stát, Stát-Privátní sféra a Stát-Jiný stát„.