Úvod do elektronického bankovnictví

18.1.2007, D. Paul Henderson

Zásadním zlomem ve vývoji bankovního sektoru je okamžik vzniku prvních čistě elektronických, na Internet orientovaných bank. Ty se nesnažily zakládat fyzické expozitury, neměly žádné klasické bankovní přepážky a byly schopny otevřít nový účet interaktivně bez toho, aby byl klient nucen opustit svoji pracovnu. Tyto banky pak zcela bezpečně zajišťovaly operace s účtem v prostředí veřejné a otevřené sítě. Vzhledem ke globálnímu rozšíření sítě Internet a stále větší poptávce po bankovních službách v rámci této sítě, se rozhodly i klasické banky vstoupit do světa Internet bankingu a otevřít své vlastní ”virtuální pobočky”.

Elektronické bankovnictví umožňuje prostřednictvím komutovaných linek, celulární sítě GSM či Internetu/Intranetu připojit různé koncové terminály (PC, GSM, viewstation) ke společnému ”back office”, tedy modulu, obsahujícího mimo jiné databázi klientských účtů a zůstatků na účtech, příkazů k převodům vydaných klientem a jeho dalších trvalých příkazů, proběhlých transakcí, informací o dalších aktivitách klienta v bance a informace o službách poskytovaných bankou.

Elektronicky poskytované bankovní služby můžeme rozdělit do následujících tří skupin:

  • Informace veřejného charakteru – klient může získat informace o bance, bankovních službách a jejich podmínkách, dále získat informace o depozitních a úvěrových produktech banky.

  • Informace klientského charakteru – informace o aktuálním zůstatku na účtu, výpis posledních transakcí na účtu, o platebních transakcích realizovaných na platebním účtu klienta, automatické zprávy o platebních operacích, které překračují jím stanovený finanční rámec a automatické zprávy o tom, že byla uskutečněna platební operace, kterou očekává.

  • Elektronická platební operace – pomocí produktů systému elektronického bankovnictví možno též realizovat operace, u kterých je výsledkem platební transakce (např. příkaz k úhradě, inkasu, trvalé příkazy k úhradě). Tyto služby už vyžadují přísné bezpečnostní mechanismy, jako je šifrování, hešování a digitální podpisy.

S použitím Cybershopping (CHIPweek 7/97) a Bill´s bill (CHIP Magazín č.3/1997) – Ivan Novotný


Český Internet banking očima The Prague Tribune (D.Paul Henderson)

Nacházíme se v období překotného růstu spotřebitelské poptávky po finančních službách nabízených pomocí počítačů a webových stránek. Dnes má v USA on-line přístup k běžným účtům 7,5 miliónů spotřebitelů. Poslední zveřejněné odhady předpovídají, že v roce 1998 do jedoucího vlaku bankovních služeb on-line naskočí další tři až čtyři miliony uživatelů.

Bankovnictví po Internetu bývá často zaměňováno s tzv. homebankingem. např. v případě   PC Home Banking rozešlou banky (nebo stavební spořitelny) uživatelům balík finančních programů na disketách, a ti pak mohou systémem “off-line” , tedy nikoliv v reálném čase, zadávat údaje a pak je odesílat do banky prostřednictvím soukromé sítě banky. Naproti tomu pravý Internet Banking umožňuje uživatelům přístup ke svým účtům z jakéhokoliv osobního počítače s instalovaným prohlížečem, aniž by u sebe museli zákazníci nosit nějaké diskety.

V kontrastu s bezbřehou povahou Internetu zůstávají české banky ostrůvky informací s několika málo mosty překračujícími okruh těch, kdo si tuto technologii osvojili již dříve. Aby banky dokázaly uspět, musejí si udržet své vysoce ziskové zákazníky poskytováním pohodlných on-line služeb s přidanou hodnotou a přitom musí vést velké množství méně ziskových zákazníků k ekonomičtějším službám domácího bankovnictví s cílem zlákat je k nákupu dynamičtějších bankovních produktů.

Banky se také musí více věnovat jednotlivým komunitám. Kdo chce být na čele on-line bankovnictví, musí sloužit uživateli a nikoliv počítači. Jestliže do roku 1999 85 % předních komerčních bank převede na Internet významnou část služeb, nabídka lokalizovaného obsahu a individualizace on-line spojení představují základ pro vybudování úspěšné virtuální pobočky.

Nejočividnější přínos spočívá v nákladech. Následující tabulka ukazuje srovnání nákladů banky na jednu transakci přes různé kanály. A přestože tabulka byla sestavena pro banky v USA, uvedená čísla by měla být dostatečným důvodem, aby kterákoliv banka v libovolné zemi zbystřila pozornost.

Náklady na různé typy transakcí

Kompletní služby na pobočce $ 1.07
Průměr po telefonu $ 0.54
Kompletní služby prostřednictvím bankomatu $ 0.27
Bankovní operace přes osobní počítač (třetí strana) $ 0.015
Internet banking $ 0.010

Zdroj: Wells Fargo Bank 1997

Zpět na blog