5. kolo průzkumu uživatelů Internetu v ČR (červen – červenec 2000)
18.9.2000, Vlastimil Veselý
Celkové údaje
Průzkumu se zúčastnilo celkem 1463 respondentů, což v celkovém součtu čtyř kol již představuje 7770 vyplněných dotazníků. V porovnání s předchozím kolem průzkumu (podzim 1998) došlo u řady otázek k významným změnám. Za zmínku stojí především výraznější zastoupení žen a věkový posun na průměrný věk 30 let. Ještě významnější posuny byly zaznamenány u preferencí a aktivit týkajících se využívání Internetu a jeho služeb.
Za typického uživatele můžeme dle výsledků označit mladého muže s výrazně pravicovou politickou orientací, který právě končí nebo dokončil vysokou školu. Pracuje převážně ve velkých městech, ve firmách orientovaných na služby související se zpracováním informací. Internet používá v zaměstnání i doma a to jednu až dvě hodiny denně, ze služeb především WWW a E-mail. Hlavní motivací je vyhledávání informací pro osobní potřebu i vlastní práci a potřeba komunikace. Objektem zájmu na WWW jsou především informace z oblasti kultury, zábavy a sportu, zpravodajství a odborné informace o produktech. Vlastní zkušenosti s online nákupem má asi polovina uživatelů Internetu, další mají zřetelný zájem jej v budoucnu využívat nebo alespoň vyzkoušet. Za hlavní překážky nákupu přes Internet považují respondenti obavu ze zneužití informací. Online nákupy jsou atraktivní především pro nákup knih a rezervace vstupenek a jízdenek.
Výběr ze základních výsledků
Pohlaví
Nepřekvapuje, že českému Internetu stále dominují muži. Každé další kolo průzkumu však přináší vyšší podíl žen, za poslední 2 roky vzrostl skoro na dvojnásobek a překročil hranici 20%. Dá se očekávat, že vzájemný poměr mužů a žen online se bude s masovým rozvojem Internetu postupně vyrovnávat.
| Muž | 78,1% |
| Žena | 21,9% |
Trvalé bydliště
Dle zadaného PSČ byli respondenti rozděleni do regionů odpovídajícím krajům. Teritoriální mapa respondentů ukazuje, že nejvyšší podíl respondentů je tradičně v Praze (necelých 24% odpovídá výsledku z minulého kola). I podíly jednotlivých regionů zůstávají stabilní (rozdíly do 2%). Z měst mimo Prahu dominuje především Brno s necelými 8% uživatelů. Zastoupení dalších měst se od minulého kola také příliš neliší (značněji posílil jen Hradec Králové). Poměrně menší počet respondentů Středočeského kraje je dán absencí přirozeného univerzitního centra v kraji, které zde plní Praha.
| Region | % | počet |
| Praha | 23,8% | 346 |
| Severomoravský | 19,3% | 280 |
| Jihomoravský | 14,7% | 214 |
| Východočeský | 12,4% | 180 |
| Severočeský | 9,7% | 141 |
| Středočeský | 9,2% | 133 |
| Západočeský a Jihočeský | 10,9% | 158 |
| Město | % | počet |
| Brno | 7.7% | 112 |
| Ostrava | 3.3% | 49 |
| Hradec Králové | 2.5% | 37 |
| Olomouc | 2.1% | 31 |
| Pardubice | 2.1% | 31 |
| Plzeň | 2.1% | 30 |
| Liberec | 1.7% | 25 |
| Most | 1.4% | 20 |
| Zlín | 1.3% | 19 |
| Karviná | 1.2% | 18 |
| Ústí nad Labem | 0.8% | 11 |
Věk
Průměrná věková hladina patří k jednomu z důležitých indikátorů rozvoje Internetu. Průměrný český uživatel má necelých 30 let (od roku 1998 vzrostl věkový průměr o necelé 2 roky), což se již blíží evropskému průměru. Nejvíce respondentů udává věk okolo 24 let (též posun o jeden rok). V porovnání s předchozím kolem průzkumu je méně zastoupena stále nejpočetnější kategorie 15-24 let (tvoří více než třetinu všech dotázaných). Naopak posílily kategorie vyšších ročníků, zejména v rozmezí 43-51 let. Cca 30% respondentů je nyní starší 34 let.
| Věk | % | Srovnání | počet |
| do 15 let | 1,1% | +0,5% | 16 |
| 15-24 let | 37,6% | -6.5% | 550 |
| 25-33 let | 31,6% | +0,6% | 463 |
| 34-42 let | 14,7% | +1,2% | 215 |
| 43-51 let | 10,5% | +3,0% | 154 |
| 52 let a více | 4,4% | +1,2% | 65 |
průměrný věk 29,9
Počet členů společné domácnosti
Tato otázka se do průzkumu vrátila po přestávce jednoho kola a zaznamenala evidentní změny. Zatímco model tříčlenné domácnosti si udržel svůj cca čtvrtinový podíl (a stal se nyní nejpočetnější), zastoupení vícečlenných modelů domácnosti ustoupilo (celkový pokles o 12.5%) soužití respondentů v domácnostech o dvou členech (nárůst o 10%) nebo samostatně (nárůst o 3.6%). Tyto změny lze zdůvodnit částečně „stárnutím“ online populace a částečně celoevropským trendem životního stylu (přestože bytová politika ČR jej příliš nepodporuje).
| počet členů společné domácnosti | % | počet |
| jeden | 12,0% | 176 |
| dva | 23,4% | 342 |
| tři | 24,7% | 361 |
| čtyři | 31,6% | 462 |
| více | 8,3% | 122 |
Nejvyšší dosažené vzdělání
Vysoká úroveň vzdělanosti uživatelů Internetu oproti běžné populaci představuje jeden z hlavních argumentů podtrhující atraktivitu tohoto trhu pro investory. Bez výjimky ji potvrzují všechna kola našeho průzkumu. Více než 37% respondentů má ukončené vysokoškolské vzdělání (technická orientace škol poprvé nepřevažuje nad ostatními). Dalších 14% vysokou školu právě studuje, tedy celkově více než polovina respondentů má alespoň částečné vysokoškolské vzdělání. Podíl respondentů, kteří ukončili střední školu a pokračují dále ve studiu, mírně klesl z třetinového zastoupení na čtvrtinové. V porovnání s předchozím kolem průzkumu došlo k mírnému nárůstu respondentů se základním vzděláním (o 3%) a s vysokoškolským vzděláním netechnického směru (o 5%) právě na úkor dále studujících středoškoláků (pokles o 8%).
| Ukončené vzdělání | % | počet |
| základní | 7,7% | 113 |
| středoškolské | 40,9% | 599 |
| středoškolské – studuji právě VŠ | 14,0% | 205 |
| vysokoškolské technické | 18,6% | 272 |
| vyskoškolské ostatní | 18,7% | 274 |
Pracovní funkce
Nejpočetněji jsou stále zastoupeni studenti, přestože pokles jejich podílu nadále pokračuje (nyní o 3%). Srovnatelného výsledku s minulým kolem dosáhly početně zastoupené skupiny pracovníků podnikové informatiky a samostatní podnikatelé. Významného zastoupení dosáhla nově definovaná skupina pracovníků na odborných funkcích, nárůst podílu zaznamenala funkce v oblasti marketingu a obchodu (o 4.5%). V porovnání s předchozím kolem průzkumu byly některé formulace modifikovány, takže přesné srovnání je zde obtížnější.
| Funkce | % | počet |
| student | 22.0% | 322 |
| funkce v oblasti informatiky | 18.0% | 263 |
| odborná funkce (učitel, konstruktér, novinář, lékař…) | 15.4% | 226 |
| samostatný podnikatel (OSVČ) | 14.2% | 208 |
| funkce v oblasti marketingu nebo obchodu | 11.1% | 162 |
| funkce v oblasti ekonomiky nebo financí | 7.5% | 110 |
| vrcholový manažer | 4.3% | 63 |
| dělnická profese | 3.8% | 56 |
| jiné (důchodci, v domácnosti) | 3.6% | 53 |
Hrubý měsíční příjem v Kč
Odpověď na tuto otázku byla nepovinná a necelá třetina respondentů využila tohoto práva. Zastoupení respondentů s hrubým měsíčním příjmem do 15000 Kč (odpovídající studijnímu a právě po-studijnímu věku) výrazně pokleslo (o více než 10% z těch, kteří otázku zodpověděli). Pro investory na internetovém trhu je jistě zajímavý fakt, že i s přihlédnutím k nízkému průměrnému věku a k početné skupině studujících má skoro polovina odpovídajících respondentů hrubý měsíční příjem vyšší než 15000 Kč (což je více než průměrná mzda v ČR). Můžeme přitom předpokládat, že se příjmy těch, kteří na otázku neodpověděli, pohybují spíše ve vyšších pásmech, a že se bude výše příjmu vzhledem k uplatnění vysokoškoláků v praxi dále zvyšovat.
| počet členů společné domácnosti | % | %% | počet |
| do 5000 | 9,4% | 13,7% | 137 |
| 5001 – 10000 | 10,6% | 15,5% | 155 |
| 10001 – 15000 | 17,0% | 24,9% | 248 |
| 15001 – 20000 | 12,9% | 18,9% | 188 |
| 20001 – 30000 | 10,3% | 15,0% | 150 |
| 30001 – 40000 | 4,6% | 6,7% | 67 |
| 40001 – 50000 | 1,2% | 1,7% | 17 |
| nad 50000 | 2,4% | 3,5% | 35 |
| nevyplňuji | 31,9% | 466 |
Politické sympatie
Odpověď na tuto otázku byla rovněž nepovinná a asi třetina respondentů využila tohoto práva (jejich podíl vzrostl ve srovnání s dobou před 2 lety skoro o 10% a je nyní srovnatelný s velikostí skupiny, která neodpověděla na předchozí otázku). Výsledky stále ukazují výraznou orientaci na pravou část politického spektra. K pravici nebo spíše pravici cítí sympatie více než tři čtvrtiny odpovídajících respondentů, přes 12% z nich preferuje střed a necelých 10% levici. Pravicová orientace uživatelů Internetu v ČR tak odpovídá úrovni jejich vzdělání. V porovnání s předchozím kolem průzkumu nedošlo k výraznějším změnám (nad 2%), percentuální rozdělení je skoro stejné po celých pět kol průzkumu (tedy od podzimu 1996). Jedinou významnější změnou je tedy zvýšení počtu těch, kteří využili právo neodpovědět (na úkor spíše pravicově zaměřených respondentů).
| Politická sympatie | % | %% | počet |
| pravice | 30,1% | 46,7% | 441 |
| napravo od středu | 20,1% | 31,1% | 294 |
| střed | 8,1% | 12,6% | 119 |
| nalevo od středu | 4,2% | 6,6% | 62 |
| levice | 2,0% | 3,1% | 29 |
| nevyplňuji | 35,4% | 518 |
Obor činnosti organizace
Nejpočetnější zastoupení má stále obor informačních technologií (po zastavení poklesu v prvních kolech již zaznamenává mírný růst, což lze přičíst rostoucímu počtu IT pracovníků v celé ekonomice). Druhé nejpočetnější zastoupení si udrželi pracovníci obchodních firem. Mírný nárůst je patrný u sféry bankovnictví, mírný pokles naopak zaznamenala sféra vysokého školství a vědy. V tomto kole průzkumu byla znovu rozšířena nabídka oborů, nicméně žádný z nich významnějším způsobem do rozdělení nezasáhnul. Významnější rozdíly oproti předchozímu kolu (nad 3%) se neobjevují. Výsledky ukazují, že podíl veřejného sektoru (vysoké i střední školy, státní i veřejná správa, studenti, nezaměstnaní, vojáci apod.) nadále klesá a blíží se poměru 1:2 ve srovnání s privátní sférou.
| Hlavní obor činnosti | % | %% | počet |
| informační technologie | 13.4% | 17.1% | 196 |
| obchodní činnost | 9.0% | 11.5% | 132 |
| ostatní státní a veřejná správa | 6.2% | 7.9% | 90 |
| bankovnictví, pojišťovnictví a finance | 4.9% | 6.3% | 72 |
| ostatní výroba | 4.9% | 6.2% | 71 |
| ostatní služby | 4.9% | 6.2% | 71 |
| vysoké školství, věda a výzkum | 4.4% | 5.6% | 64 |
| strojírenství | 4.0% | 5.2% | 59 |
| poradenské a informační služby | 3.6% | 4.6% | 53 |
| marketing a reklama | 3.6% | 4.6% | 53 |
| střední a základní školství | 3.1% | 3.9% | 45 |
| telekomunikace | 2.9% | 3.8% | 43 |
| stavebnictví a reality | 2.9% | 3.8% | 43 |
| média | 2.5% | 3.2% | 37 |
| zdravotnictví a farmacie | 2.5% | 3.1% | 36 |
| energetika | 2.3% | 3.0% | 34 |
| doprava | 2.1% | 2.6% | 30 |
| zábava a umění | 0.7% | 0.9% | 10 |
| zemědělství | 0.3% | 0.4% | 5 |
| neuvedeno | 21.8% | 319 |
Přístup k Internetu
Skoro tři čtvrtiny respondentů mají přístup k Internetu ze svého pracoviště, skoro dvě třetiny z domova (to je rekordní nárůst o 20%) a necelá čtvrtina ze školy. Zvláště údaj o připojení z domova lze považovat za známku slibně se rozvíjejícího trhu – hodnota se blíží evropskému průměru (pro severoamerické uživatele je primárním přístupovým místem). Často respondenti využívají více možností přístupu (proto je součet procent vyšší než 100%). Oproti předchozím kolům průzkumu byly doplněny další možnosti, z nichž významného zastoupení dosáhly především internetové kavárny (využívá je skoro pětina respondentů).
| Přístup k Internetu | % | Srovnání | počet |
| z pracoviště | 73,1% | +3,5% | 1069 |
| z domova | 62,8% | +20,1% | 919 |
| ze školy | 23,4% | -1,3% | 342 |
| z internetové kavárny | 18,0% | – | 264 |
| na cestách (mobilní) | 10,5% | – | 153 |
| odjinud | 9,6% | – | 141 |
Rozsah práce s internetem
I odpovědi na tuto otázku ukazují nárůst uživatelů, kteří Internet využívají intenzivněji. Podíl respondentů pracujících s Internetem více jak cca 2 hod každý pracovní den vzrostl v obou kategoriích celkově o 22% a představuje tak již těsnou většinu. Na druhé straně klesl podíl těch, kteří pracují s Internetem méně než 5 hodin týdně (o 9%). Nejpočetnější skupinou (asi třetina celkového počtu) zůstávají uživatelé pracující s Internetem cca 1-2 hodiny každý pracovní den. V celosvětovém průzkumu GVU má největší zastoupení skupina respondentů pracujících s Internetem 11-20 hod týdně .
| Práce s Internetem týdně | % | počet |
| méně než 2 hod | 2,5% | 36 |
| 2-4 hod | 14,8% | 216 |
| 5-10 hod | 32,3% | 473 |
| 11-20 hod | 25,0% | 366 |
| nad 20 hod | 25,4% | 372 |
Používané služby
Popularita elektronické pošty a WWW nepotřebuje komentáře. I u těchto dvou základních služeb Internetu však stojí za pozornost, že je více jak 10% respondentů nepoužívajících pravidelně WWW. Výsledky ukazují, že pokračuje strmý nárůst používání komunikace v reálném čase (Chat/ICQ) – o dalších 14%. Častější je použití další služby v reálném čase – poslech zvukového záznamu (více než čtvrtina respondentů). Na druhé straně stále klesá počet uživatelů, kteří používají Telnet (o 30% od prvního kola průzkumu) a FTP. Oproti předchozímu kolu přibyly respondentům nové možnosti k výběru, které odrážejí současné technologie. Z nich jsou nejvíce používány Java script, sledování obrazového záznamu (více než pětina respondentů!) a technologie cookies. Relativně vysoké procento respondentů využívá internetovou telefonii a digitální podpis. Na druhé straně překvapuje stále nízké zastoupení ve světě populárních a na technické znalosti nenáročných informačních služeb typu elektronické konference a diskusní skupiny (20%, resp. 10%, podíl se v podstatě nezměnil).
| Používané služby Internetu | % | Srovnání | Počet |
| 99,4% | +0,8% | 1454 | |
| WWW | 89,3% | -3,7% | 1307 |
| Chat (ICQ) | 43,6% | +14,0% | 638 |
| FTP | 42,1% | -11,0% | 616 |
| JavaScript | 30,2% | – | 442 |
| Real Audio | 28,7% | +6,2% | 420 |
| Real Video | 21,7% | – | 317 |
| Cookies | 20,6% | – | 302 |
| E-konference | 20,2% | -0,3% | 295 |
| Telnet | 12,9% | -9.8% | 189 |
| Newsgroups | 10,2% | -0,1% | 149 |
| Internetová telefonie | 9,2% | – | 135 |
| Digitální podpis/certifikát | 7,9% | – | 116 |
| Push kanály | 1,2% | – | 17 |
Vlastní zkušenosti s nákupem na Internetu
Zkušenosti s nákupem zboží na Internetu má již dnes více než polovina respondentů. Jejich podíl stabilně roste od prvního kola průzkumu z původních 12, přes 15, 19 a 27% v předchozích kolech. Počet těch, kteří již nakoupili vícekrát, v poměru k těm, kteří mají za sebou jen jeden online nákup (na zkoušku), se blíží 2:1 (což je výrazný posun od 1,35:1 v minulém kole). Výsledek tedy ukazuje, že většina dotázaných uskutečnila úspěšné a opakované nákupy. V tomto kole jsme zavedením nové kategorie zjistili, že podíl nakupujících pouze v zahraničí je zanedbatelný. Ze zbylých respondentů, kteří zatím nemají s online nákupem zkušenosti, nemá o něj vůbec zájem jen necelých 10%.
| Zkušenost s nákupem | % | Srovnání | Počet |
| více nákupů v ČR | 30.2% | +14,8%* | 433 |
| bez zkušeností – zatím chci jen vyzkoušet | 19.7% | -4,8% | 283 |
| bez zkušeností – plánuji využívat | 19.5% | -8,9% | 280 |
| jeden nákup v ČR | 17.5% | +6,1%* | 251 |
| bez zkušeností – zájem ani nemám | 9.5% | -10,8% | 136 |
| jen v zahraničí | 3.7% | – | 53 |