Bariéry růstu konkurenceschopnosti České republiky II

22.6.2006, Kateřina Hodická

V minulém článku Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR jsme čtenářům VIP představili Ročenku konkurenceschopnosti ČR 2005, kterou zpracoval tým pod vedením Anny Kadeřábkové, a pět skupin indikátorů, podle nichž je ČR srovnávána s ostatními zeměmi EU. V tomto článku se zaměříme na hodnocení vybraných indikátorů patřících do skupiny kritérií inovační výkonnosti.

Výdaje na výzkum a vývoj

Termín VaV zahrnuje tři typy činností: základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Hrubé výdaje na výzkum a vývoj jsou definovány jako celkové vnitřní výdaje na výzkum a vývoj realizovaný na území státu v daném období. Zahrnují VaV financovaný ze zahraničí, ale vylučují platby na VaV prováděný v zahraničí.

V roce 2003 dosáhl podíl výdajů na VaV v EU-25 hodnoty 1,92 % (oproti 2,76 % v USA a 3,12 % v Japonsku). Přední místa zaujímají Švédsko a Finsko. Naopak nové členské země vykazují výrazně podprůměrné hodnoty. V ČR došlo od roku 2001 v důsledku propadu veřejné podpory k poklesu podílu celkových VaV výdajů na HDP, následně v roce 2002 ke stagnaci a v roce 2003 byl zaznamenán mírný nárůst na 1,26 %. V rámci nových členských zemí zaujímá ČR druhé místo za Slovinskem. Ve srovnání s rokem 1998 se však podíl výdajů na VaV na HDP v ČR v roce 2003 zvýšil pouze o 0,1 procentního bodu.

Pracovníci ve výzkumu a vývoji

Klíčovou funkční kategorií je výzkumník s vysokoškolským vzděláním. Kategorie vědeckého pracovníka je vázána na absolvování doktorského studia. Pro mezinárodní srovnání se používal průměrný evidenční počet zaměstnanců v přepočtu na plné úvazky.

Nejvyšší podíl pracovníků ve VaV na zaměstnanosti vykazují Švédsko a Finsko. V ČR se podíl pracovníků ve VaV i výzkumníků na zaměstnanosti postupně mírně zvyšuje, ale stále dosti výrazně zaostává za ukazateli EU-25. Podíl výzkumníků na zaměstnanosti je dokonce jeden z nejnižších ze sledovaných zemí. ČR vykazuje v mezinárodním srovnání poměrně příznivý podíl vědců na pracovnících VaV, ale velmi nízký podíl žen na výzkumnících.

Kvalifikace pro výzkum a vývoj

Z hlediska oborového vymezení je při hodnocení produkce absolventů doktorských programů pro výzkum a vývoj pozornost věnována kategorii přírodovědných a technických oborů. Sledován je podíl Ph.D. absolventů přírodovědných a technických oborů na 1000 obyvatel ve věkové skupině 25-34 let. Další hledisko představuje struktura Ph.D. absolventů, v níž je sledován podíl absolventů přírodních a technických věd na celkovém počtu absolventů.

V EU-25 je podíl Ph.D. absolventů výrazně nižší oproti USA (0,5 ‰ versus 1,2 ‰). Výjimkou je opět Švédsko a Finsko, kde je zároveň nižší či stejný podíl Ph.D. absolventů přírodovědných a technických oborů na celkovém počtu absolventů (např. ve Finsku pouze 40 %, v USA 36 %).

V ČR se podíl Ph.D. absolventů pohybuje na srovnatelné úrovni s EU-25 jak v celkovém počtu, tak v rozlišení podle pohlaví (0,7 ‰ pro muže a 0,3 ‰ pro ženy). Tento podíl se od roku 1998 mírně zvyšuje. Z hlediska struktury Ph.D. absolventů se podíl absolventů přírodovědných a technických oborů na celkovém počtu absolventů dlouhodobě udržuje na nadpoloviční úrovni, ale postupně mírně klesá. ČR v roce 2003 nicméně stále zaujímala výrazně nadprůměrnou hodnotu (čtvrtá pozice v rámci EU-25).

Rizikový kapitál

Investice rizikového kapitálu jsou definovány jako soukromý kapitál investovaný do podniků za dohodnutý podíl na základním jmění společnosti, která (obvykle) není veřejně obchodovatelná na kapitálových trzích. Údaje o rizikovém kapitálu prezentuje EUROSTAT v relativním vyjádření (v % HDP) a v rozdělení podle investičních fází. V pojetí EUROSTATu je zahrnuto i financování přesunu vlastnictví, ale jsou vyloučeny odkupy buy-in a buy-out či nákupy kótovaných akcií. Zdrojem dat o rizikovém a equity kapitálu pro evropské země je EVCA (European Private Equity and Venture Capital Association), která čerpá z pravidelných šetření European Private Equity Survey.

V EU je význam výdajů na rizikový kapitál ve srovnání s USA stále velmi nízký (v roce 2003 na poloviční úrovni).  V současné době vydávají na rizikový kapitál v přepočtu na HDP nejvíce ve dvou zemích – Švédsku a Velké Británii. Zhruba necelá pětina rizikového kapitálu směřuje v EU do počátečních fází rozvoje firmy. Více než 40 % je tento podíl pouze v Dánsku, Švédsku a Portugalsku. Z hlediska významu investic do rizikového kapitálu zaujímá ČR poslední místo v rámci EU-25. Podíl výdajů na rizikový kapitál v počáteční fázi rozvoje firmy je přibližně třetinový.

Podniky a akademická věda

Intenzita vazeb mezi podniky a akademickou vědou je významná, ale obtížně kvantifikovatelná. Obvykle je vyjadřována v podílu podnikatelského sektoru na financování výdajů na výzkum a vývoj prováděný na vysokých školách (VŠ) a ve vládním sektoru.

Podniky se nejvýrazněji podílejí na realizaci VaV ve vládním sektoru v Nizozemsku, více než 10 % je tento podíl dále ve Finsku a na Slovensku. V případě podílu podniků na VaV prováděném na vysokých školách vykazují nejvyšší hodnoty vedle Lotyšska rovněž Maďarsko a Německo. ČR patří v uvedeném srovnání k zemím s poměrně vysokým podílem podniků na realizaci VaV ve vládním sektoru, ale se zcela zanedbatelným podílem podniků na realizaci VaV na VŠ (tento podíl je dlouhodobě nízký a v posledních letech se snižuje).

Šetření Světového ekonomického fóra (WEF) se zaměřuje více na intenzitu a soustavnost spolupráce mezi podniky a místními univerzitami. Ve srovnání výsledků expertního šetření WEF je v průměru dlouhodobě nejpříznivější pozice Finska, Švédska, Nizozemska, Belgie a Německa. Pozice ČR se postupně zlepšuje, v rámci EU-25 byla v roce 2004 na 11. místě a mezi novými členskými zeměmi je nejlepší.

 

Zpět na blog