Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR III

30.6.2006, Kateřina Hodická

V minulých dvou článcích Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR jsme čtenářům VIP představili Ročenku konkurenceschopnosti ČR 2005, kterou zpracoval tým pod vedením Anny Kadeřábkové, a hodnocení indikátorů inovační výkonnosti, podle nichž je ČR srovnávána s ostatními zeměmi EU. V tomto článku, který celou sérii uzavírá, se budeme věnovat pozornost kvalitě lidských zdrojů.

K analýze kvality lidských zdrojů jsou využívány jednak relativní ukazatele vycházející ze standardizovaných statistických zjišťování, jejichž jednotnou metodiku stanovuje EUROSTAT, UNESCO, OECD a Světová banka. Dále jsou používány ukazatele, jejichž hodnota je vyjadřována prostřednictvím stanovené hodnotící škály. Ty jsou publikovány mezinárodními institucemi na základě dotazníkových šetření.

Lidské zdroje jsou hodnoceny prostřednictvím ukazatelů charakterizujících čtyři oblasti:

  • kvalifikace a dovednosti obyvatelstva
  • účast na vzdělávání
  • výdaje na vzdělávání
  • lidské zdroje pro rozvoj technologií

Kvalifikace a dovednosti obyvatelstva

  • vzdělanostní struktura populace – ve věku 25-64 let podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání v %,
  • kvalita terciárního vzdělání – z hlediska potřeb konkurenceschopné ekonomiky v šetření IMD (Institute for Management Development),
  • flexibilita populace – flexibilita a adaptabilita lidí v ekonomice v šetření IMD,
  • využívání internetu obyvatelstvem – podíl osob ve věku 16-74 let využívajících internet

Účast na vzdělávání 

  • účast na terciárním vzdělávání – podíl osob účastnících se terciárního vzdělávání na populaci typické pro tento stupeň vzdělávání v %,
  • účast dospělé populace na vzdělávání – podíl populace ve věku 25-64 let účastnící se vzdělávání v posledních 4 týdnech v %,
  • vzdělávání zaměstnanců – rozsah vzdělávání zaměstnanců v šetření WEF (World Economic Forum)

Výdaje na vzdělávání

  • celkové výdaje na vzdělávací instituce – v rámci jednotlivých úrovní vzdělání na žáka/studenta,
  • soukromé výdaje na vzdělávací instituce – podíl soukromých výdajů na vzdělávací instituce na HDP v %,
  • veřejné výdaje na vzdělávání – podíl veřejných výdajů na vzdělávání na HDP v %.

Lidské zdroje pro rozvoj technologií

  • absolventi technických a přírodovědných oborů – počet absolventů na 1000 obyvatel ve věku 20-29 let,
  • odborníci a techničtí pracovníci – podíl odborníků a technických pracovníků na celkové zaměstnanosti v %,
  • zaměstnanost v ICT – podíl ICT zaměstnání na celkové zaměstnanosti v %,
  • zaměstnanost v high-tech zpracovatelském průmyslu – vyjádřena v % celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu a službách,
  • zaměstnanost v high-tech službách – vyjádřena v % celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu a službách.

Stav lidských zdrojů v ČR

Jak si tedy stojí v mezinárodním srovnání kvalita lidských zdrojů v ČR? Naší nepochybnou předností je vysoký podíl osob se středoškolským vzděláním. ČR již v současné době překračuje výši tohoto ukazatele, které má být dosaženo v rámci EU25 v roce 2010 (80%). V ČR mělo totiž ukončené alespoň středoškolské vzdělání 89 % obyvatelstva ve věku 25-64 let. Velmi příznivě je hodnocen i nízký podíl osob bez vzdělání nebo se vzděláním základním. V roce 2004 to bylo pouze 11 % obyvatelstva, což je nejpříznivější hodnota v rámci celé EU25.

Aby se ČR stala přitažlivou zemí pro investice s vysokou náročností na kvalitu lidského kapitálu, je třeba výrazně zvýšit podíl osob s terciárním vzděláním a kvalitu tohoto vzdělání. V ČR se v r. 2002 terciálně vzdělávalo necelých 36 % obyvatelstva, přičemž v jiných zemích to bylo výrazně více – např.  Finsko (88 %), Švédsko (83 %), ale i nové členské země jako Lotyšsko (73 %), Litva (72 %), Slovinsko (68 %).

Ani situace ve vzdělávání dospělých není příznivá. V r. 2004 se takto vzdělávalo pouze 6,3 % obyvatelstva ve věku 25-64 let. Tato skutečnost je odrazem toho, že podniky i nadále upřednostňují materiálové investice před investováním do lidského kapitálu.

Velkou slabinu ČR představuje i počítačová gramotnost, vyjádřená prostřednictvím využívání internetu. Podle studie využívalo v roce 2004 internet v ČR pouze 25 % populace, zatímco průměr EU byl 38 %.

Velmi nepříznivě vychází  srovnání se zeměmi EU-25 i ve výdajích na vzdělávací instituce. Podíl veřejných výdajů na vzdělávání na HDP za EU25 v letech 2000-2002 se pohyboval kolem 5 %, zatímco v ČR v rozmezí 4,0 – 4,4 %. Naopak soukromé výdaje na vzdělávací instituce se blíží v letech 1999-2001 průměru EU25.

I když se v ČR podíl absolventů technických a přírodovědných disciplín na tisíc obyvatel ve věku 20-29 let stále zvyšuje, je pouze poloviční oproti průměru EU25. ČR naopak překračuje průměr EU v podílu odborníků a technických pracovníků na celkové zaměstnanosti, ale i v podílech ICT zaměstnanosti, zaměstnanosti v high-tech zpracovatelském průmyslu a high-tech službách.

Tato příznivá data, která by mohla vypovídat o technologické vyspělosti naší ekonomiky, je však třeba hodnotit s opatrností, neboť vysoká zaměstnanost může být spojena s nižší produktivitou těchto odvětví ve srovnání s ostatními zeměmi. Problematická je také skutečnost, že v ČR jsou do značné míry umístěny spíše činnosti nenáročné na vědu a výzkum.

Zpět na blog