Ekonomika na prahu změn

18.1.2007, Lubomír Karpecki

Internet výrazně ovlivní podobu dodavatelsko-odběratelských řetězců

Stále rychlejší rozvoj komerčního využití sítě Internet potvrdil prognózy některých analytiků, podle nichž měla být v v roce 1998 završena definitivní proměna internetu z pokusné akademické „hračky“ ve standardní prostředek podnikání.

Rychle rostoucí počet uživatelů, dospívání komerčně využitelných technologií, koncentrace sledovanosti virtuálních nákupních a zábavních center ze strany uživatelů sítě Internet – to vše způsobilo, že v prvopočátcích leckdy přemrštěná očekávání začínají být stále více a více naplňována v každodenní praxi.

Skutečnost, že nejrozvinutější část internetu byještě stále mohla nést označení „Made In USA“, lze přitom poněkud paradoxně považovat za určitou konkurenční výhodu pro neamerické podnikatelské subjekty či celé ekonomiky.

Zatímco americké firmy jsou při své expanzi na méně rozvinuté zahraniční trhy nuceny i nadále utrácet astronomické sumy za budování a provozování „tradičních“ komunikačních a distribučních kanálů, jejich protějšky ze zemí, jako je ČR, mohou při svých pokusech o průnik na vyspělé trhy ve stále větší míře využívat rostoucích možností, které při nesrovnatelně nižších nákladech nabízí možnost komerčního využití sítě Internet.  

Komerční pohled

Přestože je síť Internet po technické stránce jistě velmi zajímavým fenoménem, explozivní rozvoj jejího komerčního využití v poslední době lze zdůvodnit ryze technickými argumenty jen stěží. Právě naopak – to, jak internet v uplynulých letech často (ne)fungoval, dávalo mimořádný prostor nejen jeho propagátorům, ale také jeho kritikům z řad provozovatelů „konkurenčních“ komunikačních kanálů, jako jsou veřejné datové sítě či datové sítě s přidanou hodnotou.

Kouzlo internetu však z komerčního hlediska spočívá nejen ve využití některých revolučních technologií, jako je například technologie hypertextových odkazů na webových stránkách, ale především ve způsobu zpoplatnění jeho využívání.

Skutečnost, že internet nemá ani jednoznačného vlastníka, ani jiné atributy, které by z něj činily právně zcela transparentní prostředí, tak sice možná nahání komerčním právníkům a institucionálním byrokratům hrůzu, avšak právě tento rys je zcela zjevně hlavním hnacím motorem extrémně rychlého rozvoje jeho komerčního využití.

V situaci, kdy jsou informace na straně odesílatele digitalizovány a následně rozkouskovány do velkého počtu malých datových rámců, které se v prostředí „Sítě sítí“ propracovávají k příslušnému cíli nezávisle na sobě a často různými cestami, totiž mohou poskytovatelé připojení k síti Internet jen stěží odvozovat výši poplatků za poskytnuté přenosové služby na základě vzdálenosti mezi odesílatelem a příjemcem.

To, že reálná rychlost přenosu i jeho zabezpečení je v případě využití sítě Internet „bez záruky“, je tak při pokračujícím rychlém růstu celkové přenosové kapacity Sítě sítí bohatě kompenzováno nezávislostí výše poplatků na tom, zda komunikace probíhá na vzdálenost několika desítek metrů či několika desítek tisíc kilometrů.

Svět, který byl telekomunikačními společnostmi po desítky let rozparcelován na relativně malé regiony, mezi nimiž byla komunikace i v éře digitálních mezinárodních telekomunikačních sítí účinně tlumena značnými poplatky za meziregionální či mezinárodní komunikaci, se tak s rostoucím počtem uživatelů sítě Internet stále více podobá virtuální „globální vesnici“.

Vize versus realita

Když začínalo být v polovině devadesátých let stále více zřejmé, že se právě internet stane zárodkem první skutečně globální, multimediální a plně interaktivní komunikační infrastruktury, začala se vzdouvat neutuchající vlna zájmu dokonce i v tuzemských médiích.

Vidiny slibných podnikatelských příležitostí, které by mohlo přinést využití internetu ke komerčním účelům, na sebe nenechaly dlouho čekat a pod vlivem médií a jimi šířených optimistických prognóz a plánů se navíc vzájemně dále násobily. I v tuzemsku se tak začal projevovat (byť v menší míře, než například v USA) jev, který je v tržní ekonomice nepříliš častý – tj. vznik reálné poptávky po produktech a službách, které ještě neexistují nebo které jsou teprve v plenkách.

Ke zlomu v tomto vývoji, kdy reálné možnosti komerčního využití sítě Internet stále více zaostávaly za optimistickými očekáváními a představami, došlo až v roce 1998, kdy již byly ve Spojených státech zjevně splněny všechny podmínky pro to, aby započalo lavinovité šíření využití sítě Internet pro komerční účely. Plné využití všech potenciálních možností komerčního využití internetu i v oblasti prodeje koncovým spotřebitelům je však stále ještě hudbou budoucnosti – a to i v USA, kde podle analytiků firmy IDC disponuje přístupem k internetu již nyní zhruba čtvrtina domácností.  

Změny ve struktuře podniků

K tomu, aby koncoví spotřebitelé začali ve výraznější míře dávat přednost nákupům „na dálku“ před osobním nákupem zboží, totiž bude muset dojít k mediálně již ne tak přitažlivým, avšak o to zásadnějším změnám ve vnitřní struktuře podniků i ve struktuře dodavatelsko-odběratelských řetězců.

Aby tyto řetězce byly schopny dostatečně pružně reagovat na poptávku ze strany masového online trhu, budou se muset naučit elektronickému obchodování prostřednictvím internetu nejdříve jejich jednotlivé články. Teprve poté, co bude na této úrovni (označované obvykle jako Business to Business) dokonale zvládnuta automatizovaná realizace ucelených obchodních transakcí od úvodní nabídky až po poprodejní podporu, budou se moci promítnout všechny očekávané přínosy komerčního využití sítě Internet, mezi něž patří například výrazné rozšíření možností konfigurace objednávaných produktů „na míru“, i do oblasti prodeje online koncovým spotřebitelům.

Není tedy divu, že výše odhadů objemu mezipodnikových internetových transakcí pro nejbližší léta několikanásobně předstihuje výši odhadů objemu prodeje koncovým spotřebitelům.

Tento text vyšel 11.1.1999 v týdeníku Profit

Zpět na blog