Evropská dohoda pro malé podniky aneb jak učinit začátky snazší
18.1.2007, Rita Pužmanová
SME včera, dnes a zítra
Definice malých a středních podniků (SME) se podle EU může zanedlouho změnit. Zůstává sice maximální počet zaměstnanců SME podle rozhodnutí z roku 1996, a to 250, ale zvyšují se hodnoty obratu jednotlivých kategorií firem zahrnutých pod souhrnné označení SME.
Návrh změn bude podroben veřejné diskusi.
| počet zaměstnanců (žádná změna) | max. obrat podle doporučení 96/280/EC (v mil. EUR) | max. obrat – návrh aktualizace (v mil. EUR) |
|
| Střední firma | 250 | 40 | 50 |
| Malá firma | 50 | 7 | 10 |
| Mikro firma | 10 | – | 2 |
European Charter for Small Enterprises aneb ´Think small first´
13 kandidátských zemí střední a východní Evropy a Středozemí se připojilo k politice EU s ohledem na malé podniky, stanovené na Lisabonské schůzce v roce 2000 (s cílem učinit z Evropy nejkonkurenceschopnější část světa do roku 2010), formou připojení se k Evropské dohodě pro malé podniky (European Charter for Small Enterprises). Tak by se kandidátské země měly dostat z přechodové fáze ekonomiky do otevřené politiky, zaměřené na znalosti a růst. Připojení se uskutečnilo formou Mariborského prohlášení z 23.4.2002.
Dohoda identifikovala deset hlavních bodů, kde by politici měli malému podnikání věnovat speciální pozornost: vzdělávání pro podnikatele, levnější a rychlejší zahájení podnikání, lepší regulace, příznivá daňová politika a finanční podmínky, efektivnější reprezentace malých a středních podniků na národní a evropské úrovni.
V rámci konference CC BEST v Mariboru se výše uvedeným tématům věnovala diskuse s následujícími výstupy:
- přístup k financím – zvýšení možnosti bankovních úvěrů pro SME, podpora garance půjček, mikro půjčky,
- vzdělávání – zavedení vzdělávání pro podnikání již do základního školství, motivace pro učitele na všech úrovních pro začlenění podnikatelských přístupů do vzdělávání,
- podnikatelské prostředí a veřejná správa – kultura státní správy by se měla zlepšit, zprůhlednit, a měla by se zlepšit vazba mezi státní správou a podnikatelskou komunitou.
Pro kandidátské země jsou důležité zkušenosti z jednotlivých členských zemí EU v oblasti podnikání. Např. první setkání týkající se průmyslových klastrů se uskutečnilo v květnu letošního roku. Kandidátské země se budou účastnit přípravy politiky pro podnikání ještě před vlastním vstupem do EU, ať už současným podílem a využíváním inkubátorů.
Rozšíření programu na kandidátské země přinese rozšíření sítě Euro Info Center (EIC) a umožní také přístup k financím Evropského investičního fondu. Evropská komise také zahajuje druhou fázi programu PHARE na podporu podnikání v objemu 15 miliónů Eur.
Informace o dohodě jsou k dispozici <a onclick="window.open(this.href); return false;" href="europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/charter/index.htm
„>zde.
Jak financovat malé a začínající firmy?
Jedním z cílů programu EU Multiannual programme for enterprise and entrepreneurship (2001-2005) je zlepšení finančního prostředí pro malé a střední firmy (SMEs, Small and Medium Enterprises). Toho se má docílit třemi různými finančními prostředky, které z pověření Evropské komise spravuje fond European Investment Fund (EIF). Investice nebo garance nejdou přímo do jednotlivých malých podniků, ale zprostředkujícím organizacím, které samy financují nebo podporují SME prostřednictvím národních garancí půjček nebo podnikatelských kapitálových fondů (venture capital).
SME Guarantee Facility, jako hlavní nástroj financování, stimuluje možnost půjček SME prostřednictvím sdílení rizik se zprostředkujícími společnostmi, a to pomocí spolu-garancí a proti-garancí. Garance jsou čtyř kategorií: na půjčky pro SME s počtem zaměstnanců do 100 a s potenciálem dalšího růstu; na půjčky do výše 25.000 Eur mikrofirmám s počtem zaměstnanců do 10; půjčky na investice do informačních technologií pro firmy do 50 (100) zaměstnanců; garance na financování podílu ve firmách s růstovým potenciálem, a to do výše půl miliónu Eur.
European Technology Facility (ETF) Start-up scheme je určena malým firmám v jejich počátečním stádiu formou investic do specializovaných fondů, s maximální výší do 25% podílového kapitálu, čímž se získá rizikový kapitál pro SME. EFT lze využít ve firmách, které působí na trhu dobu kratší než pět let.
Seed Capital Action je určena na zvýšení počtu specialistů na počáteční kapitálové investice (seed capital), a to formou grantů pro pokrytí nákladů spojených s jejich náborem a dalším vzděláváním. Tohoto programu se mohou zúčastnit pouze inkubátory nebo fondy, do kterých již EIF dříve investoval.
Informace o možnosti využití těchto nových finančních instrumentů jsou k dispozici SME prostřednictvím společností vybraných EIF. Informace by měly být také k dispozici v bankách.
Kde jsou inkubátory pro začínající firmy?
Evropská unie mnoha svými programy podporuje nově vznikající, malé podniky, prostřednictvím nejrůznějších finančních i motivačních podnětů. Ale nemusí se jednat o přímou podporu, někdy úplně postačí využít informační služby EU. V rámci CORDIS (Community Research & Development Information Service) lze používat databázi více než 850 evropských podnikatelských inkubátorů, které poskytují podporu investorům do nových firem i novým firmám, aby mohly zahájit a rozvinout svoji činnost. Databáze inkubátorů vznikla a spravuje ji Enterprise Directorate-General EU. Cílem je sdružit v tomto informačním zdroji odkazy na inkubátory v členských i kandidátských zemích EU, pro podnikatele samotné i pro úřady, a podpořit tak mimo jiné i komunikaci mezi inkubátory v různých zemích.
Většina inkubátorů je financována z veřejných prostředků (celkově asi třetina všech finančních prostředků na inkubátory pramení z veřejných příspěvků) a zaměřuje se na oblastní rozvoj. Jedním z cílů těchto inkubátorů je vznik nových pracovních míst, která „stojí“ méně (cca 4.400 Eur) než s použitím jiné politiky zaměstnanosti. Během období 2002-2010 se předpokládá, že prostřednictvím inkubátorů vznikne v Evropě milión nových pracovních míst.
Inkubátory nabízejí balík finančních, poradenských a technologických služeb. Evropa se v této oblasti inspirovala v USA, kde inkubátory fungují úspěšně již dlouhou dobu. Malé firmy a podnikatelé, bez rozdílu sektoru a typu podnikání (on-line nebo kamenné) mohou v inkubátorech počítat s manažerskou a administrativní podporou a dalšími službami „pod jednou střechou“ a také mohou výrazně omezit režijní náklady (formou sdílení pracovního prostřední, výpočetních systémů, kancelářských prostředků apod.). Současně mají začínající podnikatelé možnost komunikovat s ostatními zapálenými podnikateli, kteří sdílí stejné prostředí.
Zahájení nového podnikání a zakládání firmy je nejen administrativně a časově náročné, ale navíc od samotného bodu nula se rozhoduje o úspěchu nebo neúspěchu budoucího podnikání. Převedení podnikatelské idey do technické a komerční realizace je právě jedním z úkolů podnikatelských inkubátorů, k čemuž slouží mimo jiné také služby profesionálních poradců a investorů.
Generování nosné podnikatelské idey a zahájení samotného podnikání je ale pouze první z mnoha překážek byť zapáleného a přesvědčeného podnikatele. Přežití ve značné konkurenci je další překážkou, která je trvalou hrozbou a současně hnací silou každého podnikání.
Databáze podnikatelských inkubátorů vznikla na podporu cílů programu Multi-annual Programme for Enterprise and Entrepreneurship (2001-2005). Vznik databáze souvisel se studií, kterou Evropská unie provedla v roce 2001 s cílem hodnocení a porovnání služeb jednotlivých podnikatelských inkubátorů.
Z výsledků je zřejmé, že z podniků, které využily inkubátorů ve fázi svého vzniku, je jich 90% i po třech letech stále aktivních (běžný podíl je pouhých 20-50% životaschopných firem).
CORDIS má ve své databázi seznam podnikatelských inkubátorů a kontaktů na Vědecké parky (Science Parks) a sítě Center podnikání a inovace (Business and Innovation Centers, BICs). Databázi lze prohledávat na základě nabízených zemí, sektorů či zadaných jmen organizací a kontaktních osob nebo textu. Sektory, podle kterých lze v databázi hledat, jsou velmi rozdílné: od informačních technologií po umění, od kosmetiky po zpracování dřeva. Nejvíce zastoupené sektory se týkají informačních technologií (viz obrázek 1).
Obrázek 1: Počet inkubátorů v databázi CORDIS podle sektorů
V databázi lze samozřejmě nejen hledat, ale také přidat aktuální údaje prostřednictvím formuláře. Doufejme, že v databázi najdeme někdy také stávající české inkubátory. Zatím totiž mezi 20 evropskými zeměmi figurují kromě členů EU jen Bulharsko, Litva, Malta, Kypr a Izrael.
Členské asociace jsou následující:
Další informace o databázi podnikatelských inkubátorů jsou k dispozici na adrese incubators@cordis.lu. Více informací o vybraných podnikatelských inkubátorech je k dispozici v červencovém čísle časopisu EU Innovation and Technology Transfer (ITT). Více informací o podnikání v EU vůbec lze nalézt zde.
Další informace
Z nejnovějších zpráv:
Připravují se další zprávy – High-tech SMEs in Europe, Business demography in Europe, Hiring employees: Administrative burdens on SMEs in Europe, Taxation and SME growth in Europe.