Inovační špička ledovce

3.3.2008, Otakar Fojt

Ve čtvrtek 14. února 2008 se konala ve Valdštejnském sále Senátu zahajovací diskuze projektu nazvaného Inovační čtvrtek. Z mnoha příspěvků a poznámek zaznělo, jak musíme inovovat, abychom přežili v čínské, indické a mexické konkurenci, jak je potřebné správně nastavit vztahy mezi vynálezem, dokončeným produktem a jeho prodejem, jak pravděpodobně v tomto roce dojde ke změně zákona o vysokých školách (111/1998) i zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (130/2002) a jak bude mnohem důležitější hodnocení inovační a komerční aktivity vysokých škol.

To všechno je správné, ale pořád mi připadá, že se díváme jenom na špičku inovační hory. Hora je to vysoká, začíná v mlhách a údolích zrodem nových mozků. Pokračuje prvním seznámením s kolektivem v mateřských školách a zaujetím pro vzdělání a znalosti na základních školách. Rozvoj dovedností a tvůrčích návyků ze základních škol pokračuje ve vyšších částech svahu studiem škol středních a následně tříkolovým systémem vysokoškolského studia od bakalářů přes magistry po doktorandy. Teprve šikovní doktorandi se stávají tvůrčím základem vědeckého výzkumu a teprve určitá část výsledků vědeckého výzkumu je vhodná ke komercializaci. Zdá se mi, že současné aktivity jsou zaměřeny na nastavování pravidel pro ty, kteří se dostali na vrchol. A byl bych raději, kdyby se připravoval horský průvodce umožňující, aby se co nejvíc průkopníků dostalo na pomyslné inovační hoře co nejvýš.

Rozvinuté státy, jako je Velká Británie nebo Jižní Korea, si tuto skutečnost dobře uvědomují. Jižní Korea klade velký důraz na kvalitní (a dobře zaplacené) učitele základních škol. Dle časopisu Economist (i z rozhovoru s mými korejskými kolegy) je povolání učitele na základní škole velmi prestižní. Studenty pedagogiky pro základní školy si pečlivě vybírá 7 prestižních korejských univerzit z 10% nejúspěšnějších středoškoláků. V Británii se vláda snaží přitáhnout do výuky technických předmětů včetně fyziky, matematiky, chemie a biologie co nejvíc kvalifikovaných odborníků. A jako lákadlo vytvořila program nazvaný Zlaté potřesení rukou (Golden handshake), kdy při podpisu 3 a víceleté smlouvy dostane začínající pedagog do začátku jako motivaci několikanásobný (3-9) měsíční plat. Velmi oblíbeným programem jsou také tzv. Vědečtí velvyslanci. Jde o přední vědecké odborníky, kteří popularizují vědu přednáškami a motivačními diskuzemi na základních a středních školách.

Hlavní překážkou u nás, stejně tak jako v zahraničí, je změna hodnotového žebříčku a myšlení nás všech. Dokud budou děti v naší společnosti považovat za modelové a vysněné profese ty, které nepřinášejí žádné primární hodnoty, ať už jde o sportovce, herce nebo zpěváky, zatímco o skutečných tvůrcích našeho současného světa nebudou znát mnoho, nic se nezmění. A přesto naše děti považují za samozřejmé používání internetu (kdože je jeho tvůrcem?), mobilních telefonů, nebo očkování proti klíšťové encefalitidě.

A tady může diskuze začít. Jak na to? A co pro takovou pozitivní změnu může udělat každý z nás?

Zpět na blog