Internet je pro každého, ale…

20.8.2002, Rita Pužmanová

RFC 3271 The Internet is for Everyone otce Internetu, Vinta Cerfa z dubna 2002 vyvolal bouřlivou diskusi. Je to možná překvapivé, protože se nejedná o nějaký závazný dokument, ale o krátký pohled do historie a do budoucnosti Internetu. Je ale vidět, že si většina z diskutujících uvědomuje nejen důležitost Internetu pro naši současnost, ale také se snaží ujasnit si svoji osobní zodpovědnost za budoucnost tohoto mocného média.

Jedním z důvodů, které jistě přispívají k zájmu o dokument „Internet je pro každého“ je nesporně osoba jeho tvůrce, samotného otce Internetu. Dr. Vinton Cerf je bývalý předseda a prezident Internet Society a současný předseda ICANN. Jako otec viděl nejen své dítko vyrůstat do krásy a velikosti, ale pomáhal mu dělat první krůčky. A jako správný otec jej nespouští ze zřetele ani nyní, když už je z dítka samostatný chlapík a nenechá si do své budoucnosti tak snadno hovořit!

Diskuse nad tímto ideologickým dokumentem (nám to slovo asi moc nesedí, ale pro tento dokument se opravdu hodí) mě přiměla k tomu, abych se podívala na další příspěvky otce Internetu týkající se jeho vývoje (tedy Internetu) a jeho budoucnosti. Nejprve se tedy podívejme, jak Internet vypadá v současnosti a jaký rozvoj se mu předpovídá. Následně se budeme věnovat ideám, jak docílit ve skutečnosti Internet je pro každého, co je dnes pouze sloganem „Internet for everyone: How easy to say – how hard to achieve!“

Stav Internetu

Vint v jedné své prezentaci (Internet and the High Capacity Challenge, březen 2002) definuje Internet velmi stručně: jako „největší síť sítí na světě, používající TCP/IP a přepínání paketů, a běžící na jakékoli fyzické infrastruktuře“. Internet již 14. rok po sobě zažívá ročně svoje dvojnásobné zvětšení: dnes se počet uživatelů odhaduje na 513 miliónů (pro srovnání Vint uvádí, že telefonních přípojek je na světě asi 1,3 miliardy) – mnohem více Internautů než kdy mohl předpokládat! Rozložení uživatelů (podle NUA) je uvedeno na obrázku. V roce 2001 skončila „nadvláda“ anglicky mluvících uživatelů Internetu (jejich podíl je kolem 45% obyvatelstva on-line). I když mezi uživateli stále dominuje Severní Amerika a Evropa, nové země jako Čína, Indie nebo Jižní Korea se začínají rychle prosazovat.

Geografické rozložení uživatelů

„There is an Internet in our future; resistance is futile!“ Vint Cerf

Trend růstu uživatelů vypadá následovně:

Trend růstu uživatelů

Vint předpokládá, že do roku 2006 bude počet trvale připojených počítačů (hosts) cca 900 milionů (růst ze 150 miliónů v roce 2001). Kromě nich tu bude do roku 2006 asi 1,5 miliardy mobilních zařízení (telefon, PDA, pager – více než připojených uživatelů za předpokladu, že jedna osoba bude mít více zařízení s podporou pro Internet), umožňujících komunikaci po Internetu. Do roku 2006, jak předpovídá, Internet velikostí přesáhne velikost globální telefonní sítě. Obchodování na Internetu se odhaduje na 1,8-3,2 biliónů dolarů už v příštím roce. V roce 2005 má být dosaženo 1 miliardy uživatelů (to může být stále málo ve srovnání s celkovou populací Země – kolem 15%).

Mezi rozvíjející se aplikace patří IP telefonie, audio/video vysílání, a to po nejrůznějších typech sítí: LAN/WAN, mobilní sítě, rádiové sítě, xDSL, kabelové sítě apod. Mezi potenciální nové využití patří rozpoznávání řeči (např. pro zadávání příkazů prostřednictvím zařízení schopného rozpoznávat řeč někde na Internetu) a psaní ručně. Internet umožňuje komunikaci a spolupráci mezi skupinami uživatelů, tedy něco, co jinými prostředky lze zrealizovat jen stěží pro uživatele z různých konců světa.

Koncová zařízení se také mění: kromě původních počítačů se využívá řada elektronických komunikačních a zábavních zařízení s podporou pro Internet (mobilní telefony, WebTV, Palm-Pilot, Nokia 9000, video zařízení, herní zařízení). Mimoto jsou podporou pro Internet (různým stupněm podpory – od dálkového ovládání nebo monitorování až po plnohodnotné využívání Internetu a specifických informačních služeb přímo z připojeného zařízení) vybavovány automobily (telematické systémy), klimatizační jednotky a topení, i domácí spotřebiče (lednice, topinkovače, osobní váhy apod.).

Změna do budoucna se očekává jak s ohledem na koncová zařízení, která budou využívat širokopásmové paketové rozhraní, tak s ohledem na přechod k symetrické architektuře komunikace. Nikoli asymetrické jako dnes (ADSL, obousměrné satelitní systémy, kabelové datové sítě), podporující i řádově vyšší kapacitu přenosu směrem k uživateli, downstream,ve srovnání s kapacitou kanálu směrem od uživatele k Internetu, upstream, s ohledem na současnou hlavní aplikaci – WWW (asymetrické řešení už dnes nevyhovuje videokonferencím).

„Internet Packets can run over anything, ….. including you, if you are not paying close attention to the Internet revolution!“ Vint Cerf

Infrastruktura musí podporovat požadavky na zvyšující se potřebnou kapacitu a rychlost komunikace: přepínání paketů je sice velmi flexibilní, ale má vysokou režii. Proto se musí postupně přecházet na optické přepínání, zejména v páteřních sítích: ze současného řešení IP/Frame Relay nebo IP/ATM přes IP/MPLS (MultiProtocol label Switching)/SONET (Synchronous Optical NETwork) (DWDM, Dense Wavelength Division Multiplexing) na IP/(MPLS)/optické přepínání okruhů (MEMS, MicroElectroMechanical System, holografie apod.). Problémem zůstává přepínání optických kanálů a konflikty nebo konverze barev (vlnových délek). Optika také může být jedním z řešení širokopásmového přístupu (poslední míle).

Nasazení IPv6 umožní nejen adresovat ohromné množství nových koncových zařízení (teoreticky 1038) včetně senzorů, webových kamer apod., ale podpoří také formu peer-to-peer (P2P) sítí, kdy spolu koncové počítače komunikují jako rovný s rovným, nikoli ve vztahu klient-server. Nicméně objem adresního prostoru IPv6 není jedinou a hlavní výhodou nového protokolu.

Shrnutí předpokládaného vývoje:

  • více připojených zařízení a více uživatelů na Internetu

  • potřeba větší kapacity v páteřních sítích

  • podpora symetrické komunikace na okrajích sítě

  • rychlejší přístup k Internetu při nižších nákladech umožní nové aplikace

    Vint Cerf nedávno stručně zrekapituloval stav Internetu. Pak se stejnou stručností přistoupil k vyjádření základních myšlenek a apelů pro dosažení situace, kdy Internet bude skutečně pro každého.  

    „There are billions of people, today, for whom the Internet is NOT a reality.“ Vint Cerf

    Internet je pro každého – v principu ano, ale…

    …podle RFC 3271:

    • nebude, pokud nebude finančně dostupný pro všechny – ceny koncových zařízení i přístupu musí být takové, aby nikdo nebyl diskriminován (Vint Internet přirovnává k ostatním kritickým infrastrukturám pro naše životy) – klíč mj. mají v rukách také regulační orgány (pro síťovou infrastrukturu), které nastolením konkurenčního prostředí mohou příznivě ovlivnit koncové ceny služeb

    • nebude, pokud bude přístup a působení na Internetu nějakým způsobem (vládou) omezeno – musíme se snažit udržet síť neomezovanou pravidly s cílem zachovat svobodu projevu i svoboda „konzumace“.

    • nebude, pokud nebude stačit překotnému rozvoji poptávky po Internetových službách – musíme se věnovat rozvoji nových technologií a norem, podporovat organizace kolem Internetu: Internet Architecture Board (viz též článek Pohotovost na Internetu), Internet Engineering Steering Group, Internet Research Task Force, Internet Engineering Task Force(viz též článek Zpravodaj z normalizačního dění (2) ) i Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (Vint jako její předseda jí přisuzuje klíčovou funkci ve fungování Internetu; o ICANN více v článcích ICANN a … reformy? a ICANN a uživatelé?).

    • nebude, dokud všude na světě, ve veřejné i soukromé sféře a v domácnostech nebude přístupný kdykoli a v jakémkoli jazyce, aby se neprohlubovalo a naopak zmenšovalo rozdělení světa, tzv. digital divide.

    • nebude, pokud jeho využívání bude příliš složité – věnujme své síly na zjednodušování rozhraní přístupu k Internetu a na vzdělávání všech zájemců o plné využívání služeb Internetu.

    • nebude, pokud legislativa v různých částech světa bude produkovat neslučitelné zákony bránící rozvoji elektronického obchodu a omezující svobodu projevu i rozvoj tržní ekonomiky – věnujme se vytvoření globálního právního rámce, jehož zákony budou platit přes hranice a který podpoří růst hodnoty budované Internetem.

    • nebude, pokud uživatelé nebudou moci ochránit svoje soukromí a důvěrnost svých transakcí po síti – snažme se dosáhnout, aby dostatečně silné mechanizmy šifrování byly volně dostupné, využitelné a exportovatelné; snažme se vyvinout autentizační metody a systémy, které podporují elektronické obchodování po Internetu.

    • nebude, pokud rodiče a učitelé nebudou moci vytvořit chráněný prostor pro děti a mládež, pro které celý informační obsah Internetu nemusí být vhodný – věnujme se rozvoji technologií a metod, které umožňují tento způsob ochrany pro ty, kdo na sebe berou odpovědnost v této oblasti.

    • nebude, pokud nebudeme zodpovědní za jeho využívání a nebudeme si vědomi práv ostatních, s nimiž bohatství zdrojů Internetu sdílíme – používejme Internet zodpovědně a chovejme se vědomi si nejen svobod nabízených Internetem, ale i odpovědností za jeho využívání s péčí a uvážením. Proti tomu, kdo se rozhodne tato privilegia porušovat, musíme vytvořit prostředky proti zneužívání Internetu a na jeho potrestání.

    Vint svoji výzvu zakončuje jednoznačně – „Internet IS for everyone – but it won´t be unless WE make it so.“

    Zneužívání Internetu

    Vint se zmiňuje v RFC 3271 o zneužití Internetu. Chce, aby se s Internetem a zdroji na něm, podobně jako se svobodou Internetu zacházelo zodpovědně a pečlivě. Ten, kdo privilegia využívání Internetu zneužije, má být potrestán. Proto máme společně vytvořit takové prostředky, kterými by se dalo bojovat proti zneužití Internetu.

    Jaké prostředky to ale mají být? A kdo má rozhodovat o těch, kteří mají být vyloučeni z komunity zodpovědných Internetových uživatelů? To jsou náměty k zamyšlení, protože samotný trh a komunita se nezdá rozlišovat mezi tím, kdo je dobrý a kdo zlý, a proto se nesnaží se ze svého středu vyloučit špatné typy. Má to být nějaký dohlížitel? Jaký a s jakými pravomocemi? Mají se trestat ti zlí, nebo raději odměňovat a pozitivně motivovat ti dobří?

    V diskusi zaznělo, že je obtížné přesněji specifikovat obranu proti zneužívání Internetu, jestliže není ani přesná definice, ani 100% řešení pro bezpečnost a ochranu jedné jediné sítě. Snahou je dosáhnout, aby síť byla zabezpečena vůči známým kritickým možnostem narušení (podle poslední verze seznamu SANS/FBI: The Twenty Most Critical Internet Security Vulnerabilities).

    Nezávislost

    Nezávislost kybernetického prostoru (cyberspace) vyvolává také nejasnosti. Autor trvá na svobodě slova a činů na Internetu. Naproti tomu existují komplexní vlastnická práva, která spíše potlačují dojem z toho, že by Internet byl pro každého. Podle autora každý má mít volnost pro vytvoření a sdílení čehokoli na Internetu, ale současně se nemá bránit nikomu, kdo si chce uchránit svoje práva na svůj výtvor. Ale která práva a jak se jich má kdo domáhat, jaká opatření budou následovat při porušení práv? Různé odpovědi na tyto otázky mohou vést k naprosto odlišným závěrům.

    Mezinárodní právo autorské přiznává každému autorství za vlastní výtvor, nějakým způsobem hmatatelný (včetně textu, obrazu apod. [Nejsem specialista na zákony o autorských právech, o nich se lze jistě dočíst i na Lupě od fundovanějších autorů.] Takže cokoli je zveřejněno na Internetu, není automaticky ve veřejné doméně, pokud nejsou splněny další podmínky – vědomé uvolnění výtvoru a jeho označení (podle Bernské konvence). Mezinárodní režim autorských práv ale není jednoznačně přijat všude a všemi, proto se dokument IETF nemůže vázat k těmto pravidlům.

    Patenty, autorská práva, ochranné známky apod. (IPR, intellectual property rights) jsou podle mnohých překážkou svobodnému počínání na Internetu: omezují otevřenou spolupráci, výměnu idejí, vývoj dalších technologií. Kdosi obracel pozornost k zodpovědnosti  uživatelů ((„From Consumers to Users: Shifting the Deeper Structures of Regulation Toward Sustainable Commons and User Access“ ).

    Informační kapitalismus podle některých podporuje centralizované řízení, centralizovaný dohled nad většinou prováděný těmi, kteří „vlastní“ podstatné informace. Centralizované informační bohatství, které dnes existuje jako stav nerovnováhy, možná neodpovídá docela skutečnosti. Ne všichni totiž jsou schopni si udělat pořádek ve svých informačních majetkových záležitostech a efektivně naložit s tímto majetkem.

    Naproti tomu se zdá, že teprve uvolněné (veřejně dostupné) informace se stávají skutečně hodnotnými, pokud je může každý využívat.

    Závěr

    Je možné v tuto chvíli vůbec učinit nějaký závěr? Asi ne. Zamysleme se pečlivě nad myšlenkami otce Internetu a zkusme se také zamyslet nad řešeními, která internetový svět potřebuje, zvažujme pro a proti možných řešení a zkusme se také zapojit do tvorby naší budoucnosti…

    Zdroje


    Článek poprvé vyšel na serveru Lupa

    • Zpět na blog