Ke třetí vlně Alvina Tofflera
12.10.2010, Vlastimil Veselý
Když jsem v únoru představoval FIRST Innovation Park, místo programového manifestu jsem odkázal ty, které zajímá naše vize a sdílené hodnoty, na Třetí vlnu od Alvina Tofflera (Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky, spoluautorkou je jeho manželka Heidi, vyšlo česky v nakladatelství Dokořán v roce 2001).
Uznávaný americký futurolog přirovnává ve své knize neustálý a stále rychlejší příliv změn k vlně, které se buď můžeme snažit čelit anebo jejíž energii můžeme využít k pohybu vpřed. Za první vlnu považuje zemědělskou revoluci, která před deseti tisíci lety vedla k přechodu od lovení a sběru potravy ke společnosti rolníků a sedláků. Za druhou vlnu pak průmyslovou revoluci, která dala asi před 300 lety vzniknout nové civilizaci soustředěné okolo továren. Ta se v některých částech světa stále rozšiřuje o miliony rolníků, kteří ve městech hledají málo kvalifikovanou práci u továrních linek.
Druhá vlna stále dominuje, zatímco vyspělé země již cítí dopad a příležitost třetí vlny založené na nahrazování hrubé síly v ekonomice silou mentální. Třetí vlna (s přívlastky informační, digitální, znalostní atd.) však sahá dále než k digitálnosti produktů a nástrojů a k propojenosti organizačních a podnikatelských jednotek a doprovázejí ji bolestné sociální, kulturní, institucionální, morální a politické změny. Třetí vlna vysvětluje, proč tolik institucí industriální éry včetně vlád a obřích korporací bývají dinosaury lapajícími po dechu. Uvádí také pět kritérií, podle nichž se dá rozpoznat, které politické, ekonomické a sociální návrhy udržují přežívající systém druhé vlny a které naopak usnadňují přechod k civilizaci třetí vlny.
Průvodním znakem třetí vlny je opuštění konceptu továrny a principů standardizace, centralizace, maximalizace, koncentrace a byrokratizace. Produkce třetí vlny se více odehrává v kancelářích, bytech, úřadech a dopravních prostředcích. S tím také souvisí „demasifikace“ a individualizace (nejen ve výrobě, ale i v distribuci, vzdělávání, médiích, zábavě), sociální různorodost již vzájemně nezaměnitelných pracovníků. Třetím znakem je decentralizace, přenesení maxima rozhodování na nižší úrovně hierarchie a do míst působnosti důsledků rozhodnutí. Třetí vlna také vrací vliv rodině a domovu, kam s pomocí informačních a komunikačních technologií přesouvá jejich tradiční funkce – práci, vzdělávání, léčení apod. V neposlední řadě pro organizace druhé vlny je typická snaha o vertikální integraci (vlastnické ovládnutí celého hodnotového řetězce), zatímco zeštíhlené firmy třetí vlny představují spíše smluvní spojení a virtuální organizaci přizpůsobenou právě realizovaným projektům.
Přijde mi vhodné vrátit se ke Třetí vlně právě před letošním Invexem, kde si dává celá naše vláda dostaveníčko. V Tofflerově Americe, v Evropské unii a v jejích národních či místních vládách probíhá politický zápas mezi stoupenci druhé a třetí vlny. Myslím, že toto dělítko se stává podstatnějším než to praideologické na pravici a levici. Problémem naší politiky pak je, že ani v jedné ze tří nejsilnějších demokratických stran zatím nezastávají stoupenci třetí vlny takové pozice, abychom vůbec mohli pozorovat takový zápas.
Ve FIRST Innovation Park se hlásíme ke třetí vlně a budeme se snažit dopřát sluchu zajímavým lidem, kteří nás mohou inspirovat a snad i posunout k jízdě vpřed. Na tiskové konferenci, kterou vláda chystá na Invexu, nebude až tak důležité, kdo bude mít před sebou notebook a použije správná klíčová slova. Dávejme spíše pozor, zda se objeví konkrétní návrhy, které by naše občany a firmy přiblížily budoucnosti, a také na to, kdo je jejich autorem. V opačném případě bude vládní mise po železnici jen prázdným gestem dinosaura druhé vlny pro vylepšení jeho image.
Zpět na blog