Uživatelé všech sítí, spojte se

8.4.2003, Petr Koubský

Počátkem března pronikli protiváleční demonstranti do Bílého domu a vyřadili jej na pár hodin z provozu. Neudělali to osobně, ale pomocí koordinované záplavy faxů, e-mailů a telefonních hovorů, která zahltila všechna komunikační zařízení. Akce nebyla předem nijak zvlášť připravená, protože to nebylo třeba – v dnešní době je snadné řídit ji na dálku elektronicky.

Anebo si vezměte demonstrace, jež v roce 2001 vedly ke svržení tehdejšího filipínského prezidenta Estrady. Desetitisíce demonstrantů se sešly v pravý čas na pravém díky přeposílání textových zpráv ve znění, jež se proslavilo: „Go 2 EDSA. Wear blck.“ Tedy: jdi na EDSA (zkratka názvu ulice v Manile), obleč se do černého. Anebo nigerijské demonstrace proti Miss World – i jejich organizátoři využili jako základní dorozumívací prostředek svých bojových šiků mobilní telefon a SMS.

Společným rysem těchto událostí není pouhé využití moderních technologií. Podle Howarda Rheingolda, amerického počítačového vědce a publicisty, jde o první náznaky nových forem organizace společnosti – forem, jež jsou samy o sobě eticky neutrální, lze je však použít k dobrému i zlému. Od svržení autoritativního vůdce po náboženské a rasové násilí.

Chytré davy

Rheingoldova kniha Smart Mobs: The Next Social Revolution publikovaná počátkem letošního roku, popisuje mnoho příkladů podobných výše uvedeným. Rheingold ukazuje, jak lze velké, geograficky rozptýlené skupiny lidí koordinovat a řídit na dálku pomocí internetu, e-mailu a mobilních telefonů. Kolektivní akce řízená pomocí moderních technologií je pak mnohem rychlejší a účinnější než u klasických metod organizace.

A co víc – nevyžaduje existenci ústředí. Může fungovat na principu sítí peer-to-peer, pomocí nichž si dnes uživatelé internetu vyměňují hudební nahrávky. V takové síti chybí centrum, všichni účastníci jsou si rovni. Vyjde-li od kteréhokoli z nich impuls, prostředí sítě napomáhá tomu, aby se šířil všemi směry a ke všem účastníkům. K dalším technologiím, jež stojí v pozadí „chytrých davů“, patří již zmíněné mobilní telefony a jejich textové zprávy, dále bezdrátový přístup k Internetu a tzv. reputační systémy.

Počítačem řízená anarchie

Reputační systém je zajímavý koncept na pomezí techniky a sociologie. Spočívá v tom, že členové skupiny se navzájem hodnotí co do schopností či důvěryhodnosti. Výsledkem hodnocení jsou body – reputační kredit. Lze jej dále posilovat, lze o něj přijít, lze jej používat jako průkaz důvěryhodnosti: sice mě neznáte, ale naši společní známí mě cení tak a tak vysoko. Některé činnosti vyžadují zaplatit částí reputačního kreditu: ano, uděláme to pro tebe, ale tvá důvěryhodnost klesne. Jde o vysoce formalizované schéma reálné skupinové dynamiky. Při organizaci „chytrých davů“ může reputační systém pomoci rychle a bez rozepří vytvořit důvěru mezi lidmi, kteří se nikdy neviděli.

Slashdot, dnes asi nejlepší příklad funkčního reputačního systému, je zpravodajský server plněný příspěvky samotných čtenářů, tedy bez formálního autorského týmu. Je orientován převážně technicky a programátorsky, výjimkou však nejsou ani politická témata. Články i za komentáře k nim – četné a bohatě větvené diskuse jsou důležitou součástí Slashdotu – si mohou účastníci navzájem hodnotit. Tak postupně každý z nich získává bodové ohodnocení, které Slashdot převádí na slovní a nazývá jej karma. Lepší karma znamená jednak víc prestiže, jednak otevírá dveře k činnostem vyhrazeným „elitě“, například k moderování diskusí na určitá témata. To však zároveň znamená, že si vás povšimne víc lidí, mnohým z nich se nemusíte líbit; čím vyšší karma, tím větší riziko pádu.

Systém není samoúčelný. Slouží jako účinná zpětná vazba, bez níž by se Slashdot patrně stal vulgární hádkou všech se všemi, jak to u internetových diskusí často bývá. Vyšší karma ve Slashdotu dává jejímu držiteli právo dočasně řídit určitou část serveru, rozhodovat, co má být jejím obsahem a co ne, které příspěvky se zveřejní a které vymažou. Bude-li to podle názoru zainteresovaných dělat špatně, jeho karma klesne a bude odvolán. Zajímavé a příznačné je, že ani s trvale vysokou karmou si nelze řízení ponechat věčně, po čase jsou moderátoři odvoláni tak jako tak. Systém se díky tomuto rysu nikdy neustálí. Není tedy počítačovým modelem klovacího pořadí – to se ustálí jednou provždy a mění se jen tehdy, když „samec alfa“ zeslábne – ale spíše ukázkou, jak by mohla fungovat hypotetická samosprávná společnost se silnými prvky anarchie, přesto schopná organizovaného jednání.

Svět je síť, síť je svět

Existence chytrých davů je vnějším projevem obecnější tendence: rostoucí míry propojení mezi virtuálním a reálným světem. Zásadní význam zde hraje bezdrátové připojení k Internetu. Díky němu se uživatelé zvedají ze židlí a vyrážejí do ulic. Internet se stává součástí městského prostředí jako tramvajové tratě a čmáranice na zdech. Průmysl informačních technologií, veden snahou o zisk, bude dodávat stále neuvěřitelnější přístroje a aplikace. Ukažte svým zítřejším mobilním telefonem spojeným s kamerou na ceduli se jménem ulice a řekněte mu, kam chcete jít; na displeji se vám vzápětí objeví mapa s vyznačenou trasou. Ukažte mu knihu v knihkupectví a telefon vám napíše, co o knize soudí recenzenti a co vaši kamarádi. Ukažte mu vývěsní štít restaurace a řekněte, jak jste v ní byli spokojeni, ať poskytnete vodítko – nebo varování – dalším. S objekty reálného světa je možné stále ve větší míře zacházet jako se stránkami na webu.

Lidé v takovém prostředí nebudou jednat vždy jen v souladu se záměry výrobců a provozovatelů. Budou si hledat svůj vlastní způsob života v elektronickém světě. „Chytré davy“ jsou jedním z výsledků takového hledání, jež se neobejde bez napětí a svárů. Čeká nás bitva, v níž se „mediální kartely a vládní agentury budou snažit o návrat režimu éry vysílání, v níž se zákazníkům bere možnost tvořit a ponechává se jim pouze možnost konzumovat“, píše Howard Rheingold. A čeká nás také hodně demagogie a lží pocházejících z obou bitevních táborů, lze k tomu dodat.

Tento text vyšel poprvé v týdeníku Respekt č. 14/2003

Zpět na blog